Recomendados

jueves, 8 de diciembre de 2011

FELICIANO ACOSTA y NATALIA KRIVOSHEIN - ÑE’ẼPOTY ATY – VOCES DE POETAS EN GUARANÍ - Por FELICIANO ACOSTA y NATALIA KRIVOSHEIN DE CANESE / Editorial SERVILIBRO, 2005





ÑE’ẼPOTY ATY – VOCES DE POETAS EN GUARANÍ
Editorial Servilibro,
Asunción-Paraguay 2005
Diseño de tapa y diagramación:
CLAUDIA LÓPEZ – BERTHA JERUSEWICH
Editorial Servilibro,
Asunción-Paraguay 2005

**/**

MAITEI

Revista Bilingüe de Cultura "ÑEMITỸ" hetaite ojepytaso ha ohypyi rire kuatia rogue, omboapy isapukái ohenduka hağua opaite yvytu vevére "NE’ẼPOTY ATY" (VOCES DE POETAS EN GUARANÍ) purahéi, sapukái, ñembyasy ha ñe’ẽ ymaite guivéma ojokava'ekue yvytu ha omboryrýi ñane retã, pytagua yvy guaraní ñe’ẽ ñemyerakuã rekávo.
Feliciano Acosta ha Natalia de Canese, ikatukuaáta he’i ojupe omono’õhahína iñemitỹnguerakue ko tembiapo rupive ha katuete ikorasõrorýta hikuái oma’ẽvo umi tape oipykuimava'ekuére. Ha mba'éguipa nahanirimo’ãi ohechávo mba'éichapa ñe’ẽpoty ra’ỹi mimi opororopa ñemitỹ pyporépe ha ipotyjeraverei ko siglo XXI-pe oğuahẽvo.
NE’ẼPOTY ATY (VOCES DE POETAS EN GUARANÍ) niko tuichaiterei omombareteve Paraguái ñe’ẽpoty guaranimegua angapy ha ndaha'éi umi ñepyrũ rã guive ramoite peve oñemyerakuãva'ekuépe ñónte. Nahániri, uvei umi ipype oĩ’ỹvape ha ko’ẽrõ ára oĩtavape.
Añetehápe iporã ñamomba'eguasu ãichagua tembiapo, jaikuaahápe mba'eichaitépa tapicha yvypóra ñane ñe’ẽ rayhuhára ojepokyty yvýre, omyerakuã ha ohayhuka hağua ñane mba'e teéva.
Ñe’ẽpapára Carlos F Abente, Feliciano Acosta, Wilfrido M. Acosta, Mario Rubén Álvarez, Juan Manuel Ávalos, Gumersindo Ayala Aquino, Zenón Bogado, Estela Caballero, Basiliano Caballero, Herib Campos Cervera, Domingo Cano, Narciso R. Colmán, Susy Delgado, Emiliano R. Fernández, Félix Fernández, Lucila Fernández, Sabino Giménez, Félix de Guarania, Carlos Martínez Gamba, Miguel Ángel Meza, Teodoro S. Mongelós, Víctor Montórfano, Manuel Ortiz Guerrero, José G. Perazo ha Luís Szarán, Marcelino Pérez Martínez, Augusto Roa Bastos, Ramón Silva, Lilian Sosa, Ida Talavera, Domingo Cano, RudyTorga ha Tadeo Zarratea rembiapokuerakue, péina oñomopeteĩ oipykúi hağua "ÑE’ẼPOTY ATY" rape asyete jey oñeñandukase ha oñehendukaségui.
Ikatu nga'u ra’e Paraguáiva ohecharamo ha ohayhu jey upe heko teéva ko ñe’ẽpoty aty rupive ha anive ñañeme’ẽ oimeraẽ  guelelereípe ñaneguenohẽse katuíva ñande rapégui ñaimo’ã’ỹhágui ha ñaimo’ã’ỹhápe.
Ñemoñare pyahu oma’ẽ hağua mombyryve iko’ẽ rãre tekotevẽma opóy ha ojetyvyro. Ko mba'épe katu oğuahẽta katuete oñemitỹ meme ramo iñapytu’ũ ngua ha ikorasõme peichagua tembiapo joheipyre ñanembopy’arorýva.
 MAUROLUGO

**/**

TECHAUKAHA
MAITEI
ÑE’ẼPOTY ATY - VOCES DE POETAS EN GUARANÍ



OBSERVACIÓN : LOS ENLACES EN EL NOMBRE DE LOS AUTORES
LO LLEVARÁN A LA GALERÍA DE LETRAS DEL PORTALGUARANI.COM
EN EL ESPACIO DE CADA AUTOR
DONDE ENCONTRARÁN DATOS BIOGRÁFICOS,
OBRAS EDITADAS y OBRAS INCLUIDAS EN TRABAJOS ANTOLÓGICOS




·         CARLOS FEDERICO ABENTE: ÑEMITY
·         FELICIANO ACOSTA: KANE’Õ ANGATA / KYVU KYVU / YVY SAPUKÁI / GUAYAKI SAPUKÁI / SÃSO POTAPY / ANÍKE IRO’Y KO YVY / AMA PORE’Ỹ / ÑE’ẽ RYRÝI / ÑE’Ẽ POCHY
·         WILFRIDO ACOSTA: YSAPY KO’Ẽ /  HEKOVE OHEKA
·         MARIO RUBÉN ALVAREZ: JEPYTE / GUYRA SAITE / ÑE’Ẽ RA'ARÕVO
·         JUAN MANUEL ÁVALOS: CHE LUSÉRO AGUAI'Y
·         GUMERSINDO AYALA AQUINO: AIKOSÉNTE / ÑEMBOJARÚPE MITÃICHA
·         ZENÓN BOGADO ROLÓN: ÑEMBO’E ÑAMANDÚPE / GUYRA'I RORY ATY /  PARAGUÁI, PARAGUÁI, PARAGUÁI.
·         ESTELA CABALLERO DE SANGUINA: CHE SYMI RAPYKUERÉPE
·         BASILIANO CABALLERO IRALA: MOKÕI MBA’ASY
·         HERIB CAMPOS CERVERA: MANDU’A RORY
·         DOMINGO CANO: Y
·         NARCISO R. COLMÁN: KOROCHIRE /  PIRAPIRE
·         SUSY DELGADO: TATAYPÝPE /  NE MITÃKUÑA /  HA KUIMBA'E /  ÑEMBISO / PÉINA
·         EMILIANO R. FERNÁNDEZ: TECHAGA’U /  NEMOMBÁYVO CHE YVOTY / MBORIAHU MEMBY
·         FÉLIX FERNÁNDEZ: OÑONDIVEMI /  NDE RATYPYKUA / ÑANE ARAMBOHA
·         LUCILA FERNÁNDEZ: ÁRA VAI AJA / MAMA, HA’USE GALLÉTA / MBA’ÉRE PIKO /  MBEJU TANIMBU
·         SABINO GIMÉNEZ: KUNU’Ũ POHÉI /  JEPEVÉMO /  ÑEMYRÕ REKO / MORENA SAITE
·         FÉLIX DE GUARANIA: KUARAHY OJOPE RAKUVO /  ANIVE PEIPYKUA ÑE’Ẽ
·         MAUROLUGO: AIPOTA / ANIVE
·         CARLOS MARTÍNEZ GAMBA: NÍÑO ARAPEGUA PURAHÉI /  HOSE OHECHA IKÉPE /  GUYRA KOMPUÉHTO / KARÃU KOMPUÉHTO / PLÁTA YVYGUY
·         MIGUEL ÁNGEL MEZA: AKA’Ẽ PARA /  TATAYPÝPE /  MITÃMI POJÁI
·         TEODORO S. MONGELÓS: NENDIVÉNTE / ÑANDE REKOVE /  CHE REINDY KUÑA KOYGUA
·         VÍCTOR MONTÓRFANO: TETÃGUA SAPUKÁI
·         MANUEL ORTIZ GUERRERO: PANAMBI VERA /  NE RENDÁPE AJU /  JUKERI / NE PORE’Ỹ
·         JOSÉ PERASSO: PEJU MITÃ KUÉRA
·         JOSÉ PERASSO ha LUIS SZARÁN: PURAHÉI PEMBO’E
·         MARCELINO PÉREZ MARTÍNEZ: ROHECHAGA’U
·         AUGUSTO ROA BASTOS: TESA PYPUKU PURAHÉI
·         RAMÓN SILVA: TORORE RORE / TOPA /  TUKUMBO KUSUGUE
·         LILIAN SOSA: AMA GUASUETE / MBORAYHU KORA
·         IDA TALAVERA: NANDELARAPE HA 'E / KO’ẼJU /  PURAHÉI PYAHU
·         RUDY TORGA: EGUAHẼ ÑA DEMOCRACIA /  NDE PUKAVYMI JEGUAKARÃ
·         TADEO ZARRATEA: MAINUMBY PYTÃ / IPOYHU PORE.


ALGUNAS POESÍAS EN GUARANÍ


CHE SYMI RAPYKUERÉPE

Che symi rapykuerépe
aguahẽ hogakuemíme,
aipe’ávo pe okẽ
ahecháta vaicha chéve
osẽ mi cherovasa.

Ama’ẽ pe korapýre,
ahecha umi yva
hemiñotỹ nguemi.
Ahecháta vaicha chéve
iguýpe oñembopiro’ymi.

Ama’ẽ pe kotypýre,
ahecha umi hembiporukuemi
ohayhuete va’ekue ha’e.
Ahechóta vaicha chéve
oguata ha opukavy.

Ajopy che korasõ,
osyry che resay,
chejopýma vy’a’ỹ.

Che symi rapykuerépe
aguahẽ hogakuemíme,
ama’ẽ pe kotypýre,
ama’ẽ pe korapýre,
tapere monte atopa.

Añé’ẽ cheño rei
ha Ñandejárápe aporandu:
Ñandejára, Nandejára!
Mba’érepa che symíme regueraha.

Ajopy che korasõ,
osyry che resay,
ndaipokuaái ipore’ỹ.

Che symi marangatu,
hetaitéma rombyasy,
che’ãhóma, ndakesevéi,
cheñuã mba’embyasy.

Ajopy che korasõ,
osyry che resay,
ndaikokuaái hese’ỹ.

Ñandejára ha Tupãsy renondépe
añesũ che symíre añembo’e
ha ichupe ajerure,
mamo oimeha guive,
toma’ẽmi ore rehe
ha tomboguata ore rekove.

Ajopy che korasõ,
osyry che resay,
apyta chetyre’ỹ.

Estela Caballero de Sanguina


Y

Tales de Mileto-guápe guarãmi

Yvypóra oikuaa ambue arandu he’iha
Ynte ñepyrũ ha, opavave ypy;
Ypy ava ka’aty ãvare itenonde
Yma heñói jave, iñe’ẽ ysyry y.

Y’uhéi ko ombogue ku ykua satĩ teénte,
Ypykuéra ñe’ẽnte che kũ re oñemomba’e,
Ypy papa peve, ombohysýi yguieténte,
Y’ỹre ha’eténte, ndoikóiva mba’evete.

Y sy, ýko ysyry, ha sy y ko sy ypy.
Yvy rova taiñakỹ, tahovyũ iko’ẽ.
Yvyra yva he’ẽ ha mymba opavavéva,
Yvytu ivevuivéva pu asy’pe tomoñe’ẽ.

Yvytu ogueraha ko che ã ombovy’áva
Yvypóra maymáva pukavýpe toñandu,
Ypykuéra arandu ¡Mboy su ary susukue!
Yvu kuaapavẽ ha ñe’ẽ ñe’ã pytu.

Yvytu rakuãvúre, tohomi ko marandu
Ypykue apytu’ü, jejapo potĩ iko’ẽ,
Yma heñói va’ekue ikũre paje joaju,
Yva pekói aiu: ñe’ẽ ha kuaapavẽ.

Domingo Cano


ÁRA VAI AJA

Che ogykéngo
ao havara,
kuatia’atã
ha yvyrape.
Che rógahoja
ningo úle hũ
ha chápa pehẽ
ajopýva itápe
ani oveve
ára vai aja.
Che, che rogayguándi
ãicha rohasa:
yvytu pochy omoñorairõ
kuatia atã
ha yvyrape
itópe oity,
chápa omyaña
úle omyasẽ,
ojorapaite
iñapytĩha.
Apo pe isãre
aha’ãpandórga
che tuja rire.

Ñandejára!
Aipo ára ryapu,
pepáy peẽmitã,
Tanilaa
tembiporu kuéra
embyatypaite,
tatapỹi ryru
emoinge pya’e
cháke he’õpyre
ndojepotaséi.
Fortu,
ejetyvyróke,
mba’éiko hína
ndeaturuha,
epáy
pe nde kyvymi
hasẽterei,
eñengarekónga
sapy’aite hese
Tupãsýre!

Lucila Fernández


PEJU MITÃ KUÉRA

Peju mitã kuéra, peju pejupa.
Peju mbeguemínte, peju pehecha
Hesu mitãmíme ñandéicha ou,
yvágui Itúa, ñandéve ombou.

Mitã ne porãva yvagapegua,
eju, ejumína, che py’a ne renda.
Evy’a che py’ápe, ipype epyta,
ani resẽve, ani chereja.

Peju mitã kuéra, peju pevy’a,
Maria, isýpe, avei pehecha.
Maria, che sy, chepytyvõmi,
ani ne membýgui máramo ajei.

(Texto de 1791, recogido por JOSÉ PERASSO)


PURAHÉI ÑEMHO’E

Señor mío Jesucristo
peina ápe rojumi
rojerure ne bendición
roipota orerovasami

Ñesũ pehẽ me jaba
jaikévo pe okẽ guasúpe
agua bendita ryrúpe
ñapo’ẽ jajovasa.

Aipo yvága jajuhu
jaikévo upe tupãópe
tataindymi ñande pópe
Santa Misa ñahendu.

Inciensoma ñahetũ
mba’e hyakuã asyvéva
ñane korasõme oikéva
tatatĩ marangatu.

Jaike jave ñañesũ
ha jaha ku ñembo’épe
amo Tupã rendaitépe
angaipa ñamombe’u.

Ha púlpitope osemón
karai ijao hũ mbáva
iñe’ẽme ohendukáva
pe Ñandejára pasión.

Señor mío Jesucristo
péina ápe rojumi
rojerure ne bendición
roipota orerovasami.

JOSÉ PERASSO ha LUIS SZARÁN


TESA PYPUKU PURAHÉI

-Mba’épa nde, che sy, resa.
-Ovetã mokõi.
-Ha móva piko oñatõi?
-Mandu’a po mombyry.

-Ko’ẽ resay mbytépe
kuarahy ojajaipa,
ko yvóga jahayhuha
ndoguejýi che resa yképe.

-Ñande resa, che memby,
pyhare vai omo’ã,
ha pe amóme ichugui kuéra
omano va’ekue omaña.

Augusto Roa Bastos


MBORAYHU KORA

Oñemboty mbegue katu
ne mborayhu kora
che rete ñembyahy’ire.

Rohecha, roñandu,
ha guyra saitéicha
añemoĩ añapi’ũ
kyhyje pa’ũ me
ne mborayhu yva.
Aníntemo chejura
ha ita kotýpe
cheretejokua.

Angata rasy
nachemongevéi
yva re’ẽ,
che akãme ojere
ha oúrõ pe kéra
cheresañuãvo
ne ra’anga raẽvete
pya’e omoinge.

Ha upépe ndaipóri
kyhyje kyse
oikutu va’erã jejoko reko:
ñeñomi rakãgui
ha aipotágui che
aipo’o nde yva
che po rupiete.

Ha upéicha jey
jepivérõguáicha
oikóne ndehegui
iñongatupy.

Lilian Sosa


EGUAHẼ ÑA DEMOCRACIA

Eguahẽ ña "Democracia",
ymaitéma roikuaase,
oje’éva nde rehe
nemba’eporãiteha.

Eguahẽ tanderecha,
tetãgua nera’arõva,
jahechami remyatyrõpa
ko’ã mba’e vaieta.

Eju jaha jaguata,
ñahendumi lo mitãme
ha eñongatu ne ñe’ãme
mba’épa ñande rekove.

Tenonde aipota rehecha
mba’éichapa ka’aguy
oñuãmbáva ñande yvy
ko’ãga ojeitypa.

Ha upekuévo opyta
mbya guaraníva guíve
ha chokokue añete,
yvy’ỹre oñondive.

Opaichagua tekoasy
ogueru ko’ã mba’e,
pya’éva tekotevẽ
nde rechakuaami.

Upéi oĩ avei
mba’eve oguereko’ỹva,
hetã teetépe hembýva
tyre’ỹ rapo pire.

Poguasu rembiapokue
hatã oñeñapyti va
ha rasa ijyetemíva,
ojopy ñande rekove.

Hatã pokarẽ epyrũ,
Democracia, ko tetãme,
aníke re’a ñuhãme
ha rejavy nde rape.

Rudy Torga


martes, 6 de diciembre de 2011

FELICIANO ACOSTA - POESÍAS EN GUARANÍ, DATOS BIOGRÁFICOS, OBRAS PUBLICADAS y ENTREVISTAS / Fuente digital: wwwfelicianoacosta.blogspot.com



POESÍAS EN GUARANÍ, DATOS BIOGRÁFICOS
y ENTREVISTAS




ARDE EL VIENTO/ OKÁI YVYTU


OKÁI YVYTU (GUARANI)

Pytä yvytu rembe’y,
okái yvytu
ha hendy.

Ikü hakuvópe
oheréi kapi’i
ha omosununu.

Ka’aguy rovykä
omocha’ï
ha omyendy avei.

Hendypa yvytu,
kapi’i ha
ka’aguy.

Okái che retä
Ha ipyahë ryapu
Tatatïre ojupi.

Okái,
okaihágui
okaive
che retä.

ARDE EL VIENTO (CASTELLANO)

Escarlata se ha vuelto,
la orilla del viento
se quema el viento y arde.

Con su tórrida lengua
lame la hierba
y la inflama.

Arruga
los árboles del bosque
y los enciende a su paso.

Arden el viento,
las hierbas y
el monte.

Mi tierra se incendia
y su gemido
se levanta en humo.

Se calcina,
más
y más
mi tierra.



MANSA LLUVIA/ AMA KIRIRÏ

AMA KIRIRÏ

Ama kirirï.
Che jere iñypytü.
Araresa ndahechái,
che jere iñypytü.

Avave, avave
ndoikuaái, ndohechái
ñembyasy
che äme araháva.

Pytü, pytüve pore’ÿ,
ta’eño.

Amarayvi che rokë
ombota vevuimi.

Upeichahágui...
ijuruvy che rokë,
ha amarayvindi
oçuahë
pore’ÿ pukúgui
ojevýva.

Oja che rehe.

Hesa’ÿi opyryrÿi tarova,
che resa renondépe.

Hembe hi’açui,  açuivéva
ojoko che pytu.

MANSA LLUVIA

Llueve mansamente.
Se adensa mi entorno.
No percibo la luz,
Se adensa mi entorno.

Nadie, nadie
sabe, nadie ve
la pena
que llevo en el alma.

Se agudizan, se adensan
soledad y ausencia.

La llovizna golpea
suavemente la puerta.

De pronto…
Se entreabre la puerta,
y con la llovizna
llega
entra la que vuelve
de una larga ausencia.

Me abraza.

Bailan alocadamente sus ojos
delante de mis ojos.

Sus labios cercanos, más cercanos,
me ahoga el aliento.




ALBOR/ KO’ËJU

KO’ËJU

Ko’ëju,
ko’ëju.
Mamóiko
reime.

Ipohýi,
ipohyive
ko pytü.

Hetáma
osyry
jukyry.

Ñembyahýi
opáy
ha okevy
ogami
kapi’i
pepo
guýpe.

Yvytu.
Ejúna pya’e
yvytu,
rehasávo
ehetünte
jepe
oipoväva
angata
ko’ëju
ra’ärövo
oikovéva
rova.

ALBOR

Albor,
albor.
¿Dónde
estás?

Es pesada
muy pesada
la noche.

Ya ha corrido
tanto
el sudor.

El hambre
despierta
y dormita
bajo
las alas
humildes
del techo.

Viento.
Acude con prisa
viento,
y besa
a tu paso
el rostro
del que teje
la angustia,
del que vive
esperando
el albor.



BUSQUEDA/ JEHEKA

JEHEKA

Aguyguy, aheka
pe yvy.

Mamópoku oime.

Ysyry ruguaitépe
apovyvy
jahechápa ajuhu.

Ysoindy rata pirirípe
añemi
aheka
ha mamópa ajuhu.

Añapymi ynambu
perere ryapu ryrýipe
aheka.

Che ári opa kuarahy,
ha aheka ahekavérö aheka
ha mamópa ajuhu.

Itakuruvi che pire ombo’i.
Che py huguy syry tyky.

Mamópoku oime
pe yvy,
yvy maräne’ÿ.
Tatatïme poku
oime
reñemi.

BÚSQUEDA

Deambulo buscando
esa tierra.

¿Dónde estará?

El fondo del río
hurgo
haber si lo encuentro.

En el chisporroteo de la luz de la luciérnaga
me agazapo también,
buscando
y jamás la encontré.

En el temblor
del aleteo de la perdiz me sumergí
buscándola.

El sol cae implacable sobre mí,
y la busco
y la sigo buscando
y jamás la encontré.

Los cantos rodados trizan mi piel
Mis pies sangran a borbotones.

Dónde estará
esa tierra,
la tierra sin mal.
¿Será que la niebla,
la cubre.



FELICIANO ACOSTA : Nació en Concepción el 9 de junio de 1943; hizo sus estudios primarios y secundarios en aquella ciudad norteña.
En 1964 se traslada a Asunción donde inició la carrera de Derecho la que posteriormente abandono en razón de dedicarse intensa mente a la actividad docente en el área del Idioma Guaraní.
En esta disciplina es egresado de Instituto de Lingüística Guaraní de Paraguay y también graduado en la Facultad de Filosofía (Instituto Superior de Lenguas) de la Universidad Nacional de Asunción con el título de
- Licenciado en Lengua Guaraní por el Instituto superior de Lenguas de la Universidad Nacional. Hoy es catedrático en dicha casa de altos estudios. por el Instituto de Lingüística Guaraní (nivel medio).
- Ejerce las cátedras de Lengua Guaraní y Lengua y Literatura Castellana en el Colegio Monseñor Lasagña.
- Miembro de la Sociedad de Escritores del Paraguay y director de la revista bilingüe de cultura ÑEMITY (co-fundada por él, NATALIA DE CANESE y TADEO ZARRATEA en 1977)
- Escribe poemas en guaraní, algunos de los cuales fue traducido al inglés, castellano, francés y publicado en una Revista Cultural de los Estados Unidos de Norte América. Publicó otros trabajos relativos al guaraní en colaboración con Tadeo Zarratea y Natalia de Canese.
- Actualmente es director de la carrera de Licenciatura de Lengua Guaraní del Instituto Superior de Lenguas de la Universidad Nacional de Asunción.
- Colaborador regular en numerosos medios de comunicación radial y periodística, Feliciano Acosta es uno de los más destacados estudiosos de la lengua nativa de su país. Su labor en el Instituto de Lingüística y en la Subsecretaría del Ministerio de Cultura, sus trabajos de recopilación de cuentos y leyendas populares y, en particular, la publicación de su primer libro de relatos, KA’I REKOVEKUE (La vida de Ca’í) (1994), le han ganado la distinción de “Personaje del año 1994″, título compartido con Natalia Krivoshein de Canese, traductora al castellano de sus obras narrativas, reunidas hasta la fecha en tres ediciones bilingües.
En poesía se caracteriza por buscar la brevedad. Es intimista y crítico observador del acontecer histórico nacional.

Cuenta hasta la fecha con varias publicaciones:

- ÑE’Ẽ RYRÝI, 1983
- A’I REMBIASAKUE [Las aventuras de Ca'í] (1994), en co-autoría con TADEO ZARRATEA.
- MUÃ SA VERA 1996
- K y TETÃGUA REMIRNOMBE’U (Cuentos populares paraguayos) (1996), en colaboración con NATALIA KRIVOSHEIN DE CANESE y CARLOS MARTÍNEZ GAMBA.
- PYAMBU 1999
- TAPE YVYKU’I 2001
- MANDU’A RENDY 2002
- MOMBE’U. MOMBA’E 2003
- MARAVICHU, MARAVICHU, 2004
- KUJERERÃ 2004
- KA’I GUATA PYTA’Ỹ 2005
- ÑE’ẼPOTY ATY 2005, entre otras obras.



FELICIANO ACOSTA, POETA NORTEÑO  : Natural de Concepción, Feliciano Acosta celebró ayer 65 años de existencia. En diálogo con ABC Color, dijo que la fecha lo sorprende “con muchos proyectos, ganas de hacer cosas. Terminando un poemario, ‘Ñe’e ryryi riryive (Más de voz temblorosa)’, que ya publiqué en 1983, incorporando cosas nuevas, corregir algunas cosas”.
Sencillo, sin demasiadas ganas de hacer mucho ruido, también comentó que “estamos con todas las pilas, tengo también un libro de literatura guaraní que está a punto de publicarse, más otro de folclore que está a medio concluir, en la computadora y está para este año su salida”.
El poemario que entrará a la imprenta en pocos días más, tendrá “algunos juegos e innovaciones, para introducir un tipo de poesía visual, con el guaraní que yo manejo, porque tenemos que evolucionar”.
“Yo me siento todavía bien como para innovar en cualquier cosa, en cuanto a la educación en guaraní, tenemos que hacer muchas cosas, lo que me preocupa a esta altura de mi vida es que no formamos hablantes de guaraní, que son los que van a conservar la lengua y esa es mi preocupación. Hoy estoy trabajando con un grupo de profesores de primaria, en la parte oral para poder conseguir ese objetivo”, dijo Acosta.
“También escribo prosa, pero me sale una prosa poética. Trabajo con varias editoriales, primero fue con Vercan, Ediciones y Arte, además de Servilibro. Después están los textos escolares con otras editoriales, pero me siento muy tranquilo porque no me siento exclusivo de nadie. Soy independiente”, dijo finalmente Feliciano Acosta, quien en todos estos años trabajó con el Suplemento Educativo de ABC Color, con la sección guaraní de internet de ABC Digital, formando nuevas generaciones de especialistas en su lengua materna.
Fuente ABC Color 10 de junio 2008





¡A REVOLUCIONAR LA LENGUA GUARANÍ!

El auge de Internet y la era de la globalización exigen revolucionar el guaraní para ponerlo a la altura de otros idiomas. Así lo ve el profesor Feliciano Acosta Alcaraz, quien enseña guaraní de mañana, tarde y noche impartiendo clases en todos los niveles educativos. Con una treintena de libros y materiales didácticos publicados en nuestro idioma, acaba de introducir un anexo de gramática a su diccionario "Ñe'eryru", que va por la tercera edición.
Para el profesor Feliciano Acosta Alcaraz los prejuicios que existen contra el guaraní no se han acabado en nuestro país. Precisamente, esta es una de sus mayores preocupaciones porque la lengua puede "morir".

A pocos días del inicio de clasesen todo el país, asegura que faltan más escritores e investigadores, y realiza algunas reflexiones sobre la preservación del idioma nativo y su necesaria modernización para que no desaparezca.

En esta entrevista, el docente se define como un bilingüe coordinado y asegura sin rubor: "es más, yo soy un guaraní hablante. El castellano lo aprendí luego, es mi segunda lengua. Y eso le ocurre a mucha gente".

-¿Por qué cree que muchos todavía tienen vergüenza de decir eso, de definirse como guaraní hablante?

-Nosotros tenemos que transmitir la lengua en la misma familia, de lo contrario muere. A pesar de que yo no creo que la lengua guaraní muera, corre riesgo si nosotros mismos, los padres, no la transmitimos a nuestros hijos.

-Todavía persiste ese prejuicio ancestral...

-Exactamente, por así decirlo. Es increíble. Nosotros, como docentes, recibimos quejas y plagueos de los padres, pero no hay argumento que satisfaga a nadie. Tienen naná en la cabeza en contra de la enseñanza.

-¿Hace algo al respecto el Ministerio?

-Está reorientando, sobre todo, la metodología porque el que estudia guaraní no lo habla. Estudia ocho años y ni siquiera para el saludo lo usa. Sobre todo, ocurre con los castellano hablantes, para quienes parece muy difícil. Los guaraní hablantes sí progresan porque se les da en su misma lengua, ampliando sus conocimientos sobre el idioma.

-¿Cómo toman los alumnos de hoy el aprendizaje del guaraní?

-De hecho, se rechaza bastante el guaraní. Eso viene de la familia porque tenemos el prejuicio de que "no sirve para nada".

-¿Hay muchos aplazados?

-Sí. Antes que nada porque no le dan importancia. Aparte de eso, a los mismos padres les importa poco que su hijo se aplace en guaraní. No acompañan mucho a sus hijos en su formación en el idioma, porque creen que no es necesario. Ningún argumento les convence.

-¿Qué recomienda?

-Reivindicar esto que es nuestra identidad, sobre todo en este mundo de la globalización. Tenemos que rescatar el elemento intangible, muy importante para sobrevivir como nación. Creo que el mismo Gobierno no está asumiendo lo que la Carta Magna recomienda. El Estado no es bilingüe, el presidente habla en guaraní, pero de cualquier manera. Hace poco, leí una entrevista bastante interesante con un español que pertenece a un grupo de personas que se dedican a promocionar el bilingüismo en Europa, en la que critica bastante nuestra manera de actuar tibiamente con relación al guaraní.

-Una señal de que es más valorado en el exterior...

-Es cierto, y hasta resulta simpático. Hace poco vino una coreana que vive en Suecia, está haciendo un masterado en lingüística y tomó precisamente el guaraní actual en Paraguay para su tesis.

-¿Qué le falta al programa de enseñanza del guaraní?

-Hay que enfatizar la parte oral porque los alumnos no hablan. Se debe encontrar un método de enseñanza que se aproxime a otros idiomas. El guaraní no tiene todavía un método propio para vocabulario y conversación. Vamos a formar todos escritores de guaraní porque los chicos entienden, escriben, pero sin hablar. Ese es el problema.

-¿Hay varios tipos de guaraní?

-El problema está en que las instituciones forman fanáticos, no forman científicos, ni personas que investigan. Eso me preocupa. No se analizan los pro y los contra de las cosas. La mayoría de los escritores, estudiosos de la lengua y los que están en las instituciones también son así. Incluso, veo más apertura en el Ministerio (de Educación) que hace un esfuerzo extraordinario para formar y aggiornar a profesores, pero los docentes no responden y dicen "che ajapota aikua'ahaicha" (Voy a hacerlo como yo conozco). Si no hay una actitud de cambio entre los maestros es difícil superar.

-¿Cómo es que una rusa como Natalia Krivoschein, coautora del diccionario, se interesó por el idioma?

-No nos conocíamos hasta que empezamos a estudiar juntos guaraní. Yo lo hice por curiosidad porque soy guaraní hablante. Empezamos a establecer una relación de trabajo y de proyectos. Ella es muy dinámica y así surgió nuestro primer trabajo, la revista Ñemity, que hace dos años dejamos de publicar por razones económicas.

Cuesta conseguir auspicio para estas cosas. Prácticamente nosotros la pagábamos, simplemente por querer hacer algo así. Luego empezamos con el diccionario y la gramática. Ella maneja muy bien la teoría lingüística y yo el habla, entonces nos complementamos muy bien.


LOS INICIOS

-¿De dónde es usted?

-De Concepción. Empecé hablando en guaraní hasta que en la escuela mi maestra, que era bilingüe, me enseñaba en guaraní y me hacía la transferencia en castellano. Es una maestra extraordinaria para su tiempo porque me hizo aprender el castellano. Yo hice la primaria en una comunidad rural cerca de Concepción donde había una sola maestra para todos los grados, el famoso plurigrado.

-¿No lo calificaban despectivamente como un guarango en aquella época?

-Por lo menos en nuestra escuela no tuvimos ese problema. Tengo noticias de que en otras sí se hacía eso. Cuando fui a la ciudad (Concepción) y tomé contacto con mis compañeros castellano hablantes me quedé "mudo" durante mucho tiempo hasta que con el diccionario y con la lectura pude aprender bien el castellano. Ahora, cuando digo que soy guaraní hablante, mis hijos, por ejemplo, me dicen "papá no digas más eso porque no se nota".

LAS NOVEDADES

-¿Qué novedades trae el 2006 en lo que concierne a nuestro idioma guaraní?

-Acabamos de terminar una revisión del diccionario "Ñe'eryru" que se amplía con una "Breve Gramática Guaraní". Esto es importante para la persona que está manejando este diccionario, orientado básicamente a los estudiantes, que muchas veces se desorientan. Hay que hacerles fácil el estudio de la materia. También estoy preparando materiales para el primer, segundo y tercer cursos de la Educación Media.

-De seguro lo van a plagiar...

-Soy un poco pionero en cuestiones de libros didácticos y mis mismos ex alumnos tanto me quieren que me copian. Por lo menos tuvimos tres juicios a editoriales importantes, inclusive. En algunos casos hasta se hicieron las copias en imprentas del Estado y se ofrecían en los colectivos. Algunas personas vieron la oportunidad de ganar un poco de plata con la Reforma Educativa y empezaron a piratear porque no tenían de dónde sacar. Como yo estaba en este tema, fui violentamente copiado.

-¿Casi no hay bibliografía?

-Hay muy pocas publicaciones. Necesitamos más escritores tanto en la parte literaria como didáctica porque solamente con esos elementos podemos trabajar bien. Pero no es solo cuestión de libros; hacen falta páginas en Internet, hay que revolucionar, hay que hacer del guaraní un idioma moderno.

-¿Hay páginas de Internet en guaraní?

-Algunas, pero son muy pocas y faltan muchísimas orientaciones. Lamentablemente, son personas extranjeras las que tienen las iniciativas, como el caso de un alemán que lidera en este punto y está en la avanzada. Mientras, nosotros nos quedamos aplazados.

DOCENTE DE ALMA

Feliciano Acosta es un docente multifacético que enseña el guaraní por vocación. De mañana, está en el colegio La Inmaculada y por las tardes, en el colegio Monseñor Lasagna. También está en el Instituto de Lenguas, donde desarrolla la clase de Literatura Guaraní y además está en la dirección de la Licenciatura de Lengua Guaraní. Tampoco está ausente en el nivel terciario, pues da clases en Carapeguá en la filial de la Universidad Católica.

Por experiencia asegura que los estudiantes que hablan solo castellano cuando egresan del sistema entienden el guaraní, pero no lo hablan. Por ello, la enseñanza de vocabulario en el primer ciclo es fundamental.

"Los padres también tienen la obligación de transmitir el guaraní a sus hijos, el hogar es el primer laboratorio de la lengua", es la sentencia que da.

 
EL IDIOMA DEL 86%


El guaraní es una de las lenguas ancestrales de América y la única que perdura mayoritariamente en la población paraguaya. Según los últimos datos del censo 2002, la mayoría de los habitantes del Paraguay habla guaraní. El 60% tiene el avañe'e como primera lengua, el 26% se declara bilingüe, con lo cual se puede afirmar que el 86% de la población habla guaraní. La Constitución Nacional establece en su artículo 140 "El Paraguay es un país pluricultural y bilingüe". La educación bilingüe implementada por el Ministerio de Educación y Cultura está concebida como un proceso planificado de enseñanza en dos lenguas, implica la utilización del castellano y guaraní como vehículo de transmisión de contenidos. Pero lo que el Ministerio propone, en la práctica no ocurre.

ALGUNOS VOCABLOS


achegety: abecedario.

ãgaguá: moderno, actual.

aiguy'i: quiste

akamambu: ampolla, burbuja.

akytãsyi: vori vori.

ambopi: fleco.

amyryi: difunto, finado.

aña mbaraká: sinvergüenza, pícaro.

aña rako: carajo.

aoveve: bandera.

apykatymói: sillón.

chiri: diarrea

Eichu: Pléyades, Las siete cabrillas

guater: inodoro.

kambire: ubre, teta.

kupyju: gallo.

kusuvi: torbellino.

kurundú: amuleto.

juruvy: semiabierto.

lechãi: vieja, anciana.

lekaja: viejo, anciano.

limeta: botella.

lopi: amigo, primo,fulano.

machu: cocinera, ama de casa.

marachachã: tembleque.

meña: sexo.

mbara: vitiligo, especulación.

meryvy: cuñado.

ndyry: arremeter

ñakatiparo: vuelco.

humbiri: estrujar.

itakaru: imán

javiru: picotear.

jaryi: abuela

jasy'i: menstruación.

japajua: viscoso.

plíki: torpe, pequeño.

pokoka: bastón.

pokovi: cleptómano, ratero.

pokyra: cocinero,cocinera.

ARCAISMOS:

aguijeve: gracias, agradecer

atyu: suegro.

guarini: guerra, guerrear.

nay: puerto


NEOLOGISMOS:

amamgu'i rypy'a: nieve.

apykahai: pupitre.

arapoty: primavera.

aravo: hora.

ary: año

téle/ta'angambyry: televisión.

techambyry: telescopio.

eirata: azúcar.

haiha: lápiz.

pumbyry: teléfono.

hupiha: grúa.

hy'a rendy: foco.

Fuente ABC COLOR DIC/2005


(Registro de enlace : Noviembre 2011

sábado, 26 de noviembre de 2011

MODESTO ROMERO CUETO y ANTONIO AMARILLA - YKUA RAPE, JEPE´AVA HA... JAKARE (TEATRO EN GUARANI) / EDITORIAL EL LECTOR, ÑANDE HAIHÁRA GUASU AVAÑ’ẼME, 2011






TEATRO EN GUARANI
MODESTO ROMERO CUETO y ANTONIO AMARILLA

ÑANDE HAIHÁRA GUASU AVAÑ’ẼME
GRANDES AUTORES DE LA LITERATURA EN GUARANÍ


YKUA RAPE, JEPE´AVA HA... JAKARE
© MODESTO ROMERO CUETO y ANTONIO AMARILLA
© EL LECTOR
Director Editorial: Pablo León Burián
Coordinador Editorial: maurolugo
Diseño Gráfico: Denis Condoretty.
Hecho el depósito que marcha la Ley 1328/98
I.S.B.N. 978-99953-1-074-5
El Lector I: 25 de Mayo y Antequera. Tel. 491 966
El Lector II: San Martín c/ Austria. Tel. 610 639 - 614 258/9
Esta edición consta de 2.000 ejemplares.



MAITEIMÍMANTE

Paraguái ñe'ẽporãhaipyre ningo jaikuaaháicha ha'e gueteri peteĩ kapuéra pyahu porã oikotevẽva tapicha arandu oñemitỹsévare ipype, hetamíko oĩhína umichagua -isarambipánteko-, umi máva ha'ehína ymaite guivéma ohyvykóiva ñe'ẽporã yvy ha ohapyaty katuíva hemiandu ra’ỹi heñói va’ekue tape kú’áre, umi kuña ha’e... kuimba'e paraguái niko oipyaha mbeguekatu oúvo ñane retã ñe'ẽporã guarani ñe' ẽme.
 Ñane avañé’ẽ hetaitéma ho'a ha opu'ã rire, oguerujey sapy’a ipytu ha oñemoĩ ogueraha ipyti’áre karaguataty vai opororopava’ekue haperãme, EL LECTOR ndohechagíri ñane retá ha ñane ñe'ẽporãhaipyre remikotevẽ osapukáiva ojerurévo oñemono'õmbami ha oñemoherakuã haĝua, upéicharõmantepy avei avañe’ẽ poty oguatáta tape pyahu potĩ asy ymaitéma oikotevéva rehe, jahechápa hetesoro ha ipotyjera ko'ẽreíre.
maurolugo



"YKUA RAPE, JEPE'AVA HA... JAKARE"

Camino al manantial (ykua rape), traer leña del monte, introducirse sigilosamente por la noche hasta el lecho donde duerme una mujer joven, son: "YKUA RAPE, JEPE'AVA HA... JAKARE" (ESTA ÚLTIMA POR LA FORMA EN QUE EL HOMBRE SE VA ARRASTRANDO POR EL SUELO, EN COMPLICIDAD CON LA NOCHE, HASTA LLEGAR JUNTO A LA DONCELLA O LA AMADA, COMO EL COCODRILO O "JAKARE".
Son las citas furtivas del campesino paraguayo, que a base de ingenio y picardía trata de lograr que el tanto difícil encuentro con la elegida de su corazón. Un encuentro fuera del juzgado y la iglesia.
Los padres con relación a sus hijas, han adoptado una costumbre muy justificada de masquinarlas hasta un grado de exageración, teniendo en cuenta esas asechanzas, las cuales ellos también alguna vez utilizaron y teniendo en cuenta precisamente que el paraguayo se pinta sólo en cuanto a polleras se refiere, y más aún, permanentemente a la vista los resultados que estos encuentros dejan. Ganar el corazón de la elegida, seducirla, generalmente dejarla embarazada y luego abandonarla a su suerte, son actitudes comunes del hombre del campo (SIEMPRE HAY EXCEPCIONES). Consecuencia, la mujer relegada de toda consideración social; disminuida moralmente y cargando el estigma de "una muchacha imborrable en la familia".
De estas citas furtivas; de esos encuentros arriesgados nacen los hijos, que luego quedan sin padres, si en lo mejor de los casos los padres no terminan en largos concubinatos.
Pues el paraguayo del campo pareciera reacio al matrimonio, con una mentalidad que viene tal vez de las costumbres de los colonizadores españoles observados por los-nativos, como el caso histórico destacados por varios autores referente especialmente al Gobernador Domingo Martínez de Irala, de que hay referencias de haber tenido más de cuatrocientas concubinas nativas. Luego la guerra del Paraguay contra la Triple Alianza, entre cuyos efectos trágicos cabe señalar el casi exterminio de los hombres, quedando en esta tierra Guaraní una desproporción tal de mujeres a hombres y súmese a estos la otra guerra contra Bolivia, amén a las tantas revoluciones; luchas internas de hermanos contra hermanos que asombrecieron el panorama nacional, y para completar el efecto más negativo aún el éxodo de hijos hacia el extranjero por razones políticas o económicas. En fin, siempre una disminución poblacional del hombre con relación a la mujer, que posiblemente creara una especie de endiosamiento y un concepto gravitante del machismo, cuyo estudio a fondo debe ser un tema apasionante y esclarecedor de la formación y conducta del hombre paraguayo. Sea esto a través de la sociología.
En esta modesta obra, sólo se pretende pintar someramente esas costumbres arraigadas en nuestras campiñas (SIN EXCLUIR TOTALMENTE NUESTRA CIUDAD, QUE TAMBIÉN TIENE SU "MERCADO RAPE- COLEGIO RAPE, ETC.)
Los episodios son picarescos, románticos, acompañados de situaciones que invitarán a la risa y momentos de fuerte dramatismo, que tal vez llame a reflexión. Es una crítica y al mismo tiempo un homenaje al paraguayo, sentimental, alegre, audaz y resignado.
LOS AUTORES





TEATRO EN GUARANÍ
"YKUA RAPE, JEPE'AVA HA... JAKARE"
ASUNCIÓN – PARAGUAY


Esta obra fue estrenada en el Teatro Municipal Dr. Ignacio A. Pane, por la Compañía. Moliner - Romero Cueto el 23 de mayo de 1997, con el siguiente reparto:
VIEJO : PASCUAL LARA (b)
CHIKA : AMADA GÓMEZ CHAMORRO
KITO  : ANTONIO BENÍTEZ
LEU : EDUARDO SERVÍN
AGUI : MARIO ARICENA
KONCHE : ROSALY USEDO
NATI : VIOLETA ACOSTA
KARAI SEKU : PEDRO MOLINIERS
ÑA LOLO : JUANITA ESPNOLA
PALI: ARNILDO GÓMEZ


La acción en tres actos, el primero y el tercero divididos en cuadros.
Escenografía : Morocue
Apuntador : Nino Landi
Luces : Tito Sánchez- Antonio Kambi
Maquillistas : Hector González - Ramón Coronel - Víctor aguilera - Silver Rodas
Jefe de escena : Cesar Lara
Administrador : Jorge A. Amarilla Pedro Moliner
Realizador : Pedro Moliner
Dirección General : Modesto Romero Cueto


TEATRO EN GUARANÍ
YKUA RAPE
JEPE'AVA HA.... JAKARE
ASUNCIÓN-PARAGUAY 1978

ESCENA I

1- VIEJO: (DA UNOS PASOS, MIRA A LA GENTE. EN ESE MOMENTO SE CRUZA CON UNA MUJER QUE LLEVA UN ATADO DE LEÑA SOBRE LA CABEZA. MUJER JUNTANDO LEÑA CANTA:
Jepe’a ambyaty
 jepe’a ahapyche
 ñe’ãme aipeju
ani ogue mborayhu
 (SIGUE TARAREANDO).
 2- VIEJO: (DIRIGIÉNDOSE AL PUBLICO) Chiiii....
Pekirirĩ...(Miraa la chica).
Ha'e nacherechái ha nacherendúi avei....Chiiii.
 3- CHIKA: (SIGUE CANTANDO)
Jepe'a ambyaty
 Jepe’ a ahapy
 che ñe’ãme aipeju
 ani ogue mborayhu.
 (SIGUE TARAREANDO)
4- VIEJO: Pehendúpa...? Ombyaty ha ohapy Jepe'a
 5- CHIKA: (CANTANDO)... Ani ogue mborayhu...
 6- VIEJO: Sapy'ánteko jakái avei ipype...Chiii... Cháke
oúva...



 
ESCENA II

CHIKA SIGUE TARAREANDO. APARECE KITO, HOMBRE DE CIERTA MADUREZ, CANTANDO DESDE ADENTRO.

7- KITO:
Jepe’a rembyaty
 Jepe’a rehapy
 che ñe’ãme añandu
 nde rehe mborayhu...
 8- CHIKA: (COMO SORPRENDIDA)
 ¡KITO...! Mba’ éiko rejapo ko'ápe!
 (MIRA POR TODAS PARTES COMO TEMIENDO SER VISTA).
9- KITO: Ha...mba’eve... ahendúnteko opurahéiva, ha aikuaase mba’éichagua guyra’ ípa pe opurahéi porãitéva.
10- CHIKA: Aaaa... aguijete ndéve Kito...  (REACCIONANDO) Aĝa...naiporãi niko avave  ñanderecha árupi ñane año...
11- KITO: Mba’ére piko.
12-CHIKA: Ha...ha ...nde niko reikuaa porã mba’éichapa  oñeñe’ẽ upérupi. Oĩntemo ñanderecháva ha...
13- KITO: Ha mba'e?
14- CHIKA: Ha ojeho’arã ógape oñemombe’u.
15- KITO: E...mba'éiko pe oñemombe'útava?
16- CHIKA: Ñaimeha ápe ñane año.
17- KITO: Ha mba'e piko upéva oguereko, ndaikatúi piko ñañemongetamínte jepe oñondive?
18- CHIKA: Upévako nde’imo’ãi hikuái...
19- KITO: Ha mba’e oje’éta?
20- CHIKA: Ha che ha nde...
21- KITO: Che ha nde?... Mba’épiko erese?
22- CHIKA: Naombréna Kito... nde niko reikuaa porã...
23- KITO: Pe che aikuaáva niko... che tarovaitéha nde rehe.
24- CHIKA: Na... nde tekove japu...
25- KITO: Che japu piko? (SE LE ACERCA MÁS) Ha'eukáva jepi ndéve roha’arõtaha ñaikytĩ haĝua jepe’a oñondive... ha nde márõnte neremoneĩva chéve...
26- CHIKA: Akyhyje ndehegui...Mboýpemapa upéicha rembotavyra'e...
27- KITO: (ACERCÁNDOSELE MÁS) Avavépe che Tupãsy.
28- CHIKA: Ha'e... mboy Tupãsypa... ndaha'evéi
29-KITO: JAPU umi oje’éva che rehe upérupi… Iñañáko hikuái
30- CHIKA: Nde katu niko pe ne ñañáva...
31- KITO: Mba’ére piko...?
32- CHIKA: Ha akokuehe ndaje... reho rekera mombáyvo purahéipe konchépe... ha chéve katu mba’evetevoi...
33-KITO: E’a ...ndachéi niko pe agueraha’akue. Chirónte nde niko ojerurékuri chéve aha haĝua amoirũ chupe.
34- CHIKA: E’a nde... Chiro pe ogueraha’akue pe purahéi, ha nde katu pe reike’akue Konche kotýpe hovetã rupi, upe pyhare, aje?
35- KITO: Rehechápa mba’éichapa oñeñe’ẽrei...
36- CHIKA: Mba'e oñeñe'ẽreita piko... ha'ete omombe’úva chéve...
37- KITO: Ijapu... Ijapu, Chika... ko kurusúre ha’e ndéve ijapuha...Ha'e oikuaa che rohayhuha ndévente ha upévare ojapo nde rehe.
38-CHIKA: (BREVE SILENCIO) Añetépa nandejapuiha...?
39- KITO: Añete yvoty... ndénte che py’a reraháva.
40- CHIKA: Ñandejárarepa ere?
41- KITO: Ñandejára ha opa karai marangatu õiva ko yvy ape ári (SE LE ACERCA Y TRATA DE TOMARLA DEL BRAZO) chegueroviamápa che pykasumi...
42- CHIKA: Ani,... Cháke ikatu oĩ ohasava ha..
43- KITO: (CASI LA ABRAZA) Anína rekyhyjétei...
44- CHIKA:(ELLA EN BRAZO YA DE ÉL, COMO NO QUERIENDO) Epoi chehegui...
45- KITO: Epytántena torohetũmi...
46- CHIKA: Ani Kito... Ani Kito... (SU RESISTENCIA ES  CADA VEZ MÁS LEVE, HASTA NO OFRECER YA NINGUNA RESISTECIA, EN ESE MOMENTO SE LA CAE UN  PEDAZO DE LEÑA QUE TENÍA EN LA MANO) Ani... aiii... (AMBOS SE CONFUNDE EN UN ABRAZO AMOROSO, DE PRONTO ELLA REACCIONA Y MEDIO ZAFÁNDOSE) Ndoúipa avave?
47- KITO: (ÉL MIRANDO) Avave... mávapa ohasáta árupi... (TRATA NUEVAMENTE DE ABRAZARLA).
48- CHIKA: Ani Kito... che akyhyje ko’ápe... che aju jepe’a rekántekuri... (VUELVE A ALZAR EL PEDAZO DE LEÑA CAÍDA)
49- KITO: Ha ñambyatýta ndéve... che aikuaa moõpa oĩ heta ipiru porãva.
50- CHIKA: Añetépa ere ...moõpiko upéva?
51- KITO: Pe ka’aguy'ípe jeikekuévo.
52- CHIKA: Ha'e... iñipytũete upépe.
53- KITO: (EL VUELVE A ABRAZARLA) Ani rekyhyjétei...che niko aiméta nendive...
54- CHIKA: Ipiru porãpa añete?
55- KITO: Jaha jahecha ndachegueroviáirõ...
56- CHIKA: (MEDITA BREVEMENTE) Jaha jahecha... Cháke nde japúrõ...
57- KITO: Rejaposéva che rehe rejapóta.
58- CHIKA: Roipichãi hatãta upeicharõ.
59- KITO: Rejaposéva ha'éma niko ndéve. (AMBOS TOMADOS DE LA CINTURA SALEN LENTAMENTE. ELLA EN LA OTRA MANO ARRASTRA BREVEMENTE EL PEDAZO DE LEÑA QUE TENÍA DEJÁNDOLO CAER CASI AL SALIR DEL ESCENARIO... INMEDIATAMENTE SE ESCUCHA UN CANTO).
60- CHIKA:
Jepe’a ambyaty
 Jepe’a ahapy
 che ñé’ãme aipeju
 ani ogue mborayhu.


61- KITO:
Jepe’a rembyaty
jepe'a rehapy
che ñé’ãme aipeju
nde rehe mborayhu.


ESCENA III

62-CHIKA:
Jepe’a pembyaty
Jepe’a pehapy
aniangákena upéi
mborayhu pehapy...

(RÍE. LUEGO RECITANDO)

Jaike ka’aguýre Jepe’a  reka
ipiru porãva jaiporavomi...
juasy’y rakã... chírka... jukeri...

Hendy porãvéva,
ñambyatypaite chipa mbojyrã.
jajuhúne upépe ku guyra rupa,
hupi’a porãva, mitã Ñandejára
hi’ára oĝuáhẽvo jaraha ichupe,
ja’u oñondive eíra ka’aguy
yvyra kuápe oĩva.

Ha umi yvoty ndéicha iporãitéva
Aipo’óta ndéve ne moirũ haĝua.
chete amoĩne nde pyti’a kuápe,
ha upéi mbeguemi upe oĩhápe
taja che añoite, ahetũ haĝua
ha yvyra rakã nde peju vevýivo
 ere haĝua chéve... chemba'énteha... (RÍE).

 ¡Ha kuña... ha mborayhu... oje'éva niko
kuña ndaje añaretã járaha... (RÍE) Ha
mba'éicha, mba’éicha upéicharõ kuimba’e
oity chupe... Oje’éva jepiko avei, ñuhã
apoha hó’ánteha avei ñuhãme... ha
upéichane hína.

APAGÓN


 
ESCENA IV

VUELVE LUZ SOBRE KITO QUIEN GOLPEA LA CUÑA DE SU AZADA CON UN MACHETÓN, TERMINADO ESE MENESTER LANZA UN GRITO FUERTE Y AGUDO).
63-KITO: Píipuuu...píipuuu... Leu.... Aguiii... (REPITE DOS O TRES VECES).
64- LEU: (CONTESTANDO EL GRITO DE KITO DESDE  AFUERA). Piiipuuuuu...Aháma ne rendápe Kitoooo... moõitépa  reimereínaaa...
65- KITO: (GRITANDO YA MAS MODERADA) Ápe... ko yvykua ojo'ova'ekue karai Laku oheka haĝua Lopere  ñeñotỹngue...
66- LEU: Héẽ... aikuaáma... aháma ne rendápe...
(MIENTRAS TANTO KITO REVISA NUEVAMENTE SU AZADA. LUEGO LLEGA LEU).


ESCENA V

67- LEU: (LLEGANDO) Mba'éichapa neko’ẽ Kito?
68- KITO: Cheko’ẽ porãmínte, ha nde?
69- LEU: Che ko’ẽ porãnte avei...Aje’ímako añemoĩ  tepére... Pe mbyja ko’ẽtĩ oĩrõ amoite timbo piru ári, che  aipykúima tapére kuri. Nde... iporãta ko ára hína...ha  iporãvétaha niko, Karai Seku róga rovái rupi ahasakuévo, ahendu ña Lolo ha umi imembykuéra ñanemoakã  kuchúva, ijayvúma hikuái vaka ñamiháme... pukápe oĩ mbohapyve.
70- KITO: Anínatei chemomandu'a hesekuéra... (SUSPIRANDO) Mbyja mbyja mbohapýicha avei omimbi porãgui...
71- LEU: Nderepái che irũ, "Ha he’ẽvevavoi eiretégui'. Pe che Konche... hesa jajaikuépe, amo mbyja ko’ẽ ndohupytýi chupe... ha pe ikunu’ũkuépe, ovecha ra’ýre nambojojái... Che ravi’u  ha che pytepavoi niko...
72- KITO: Ndohasaichéne Chikápe...iku'apo'i  mbarakáicha... iguata konikoni pyku'ipéicha... ha humby apu’a ynambúicha...
73- LEU: Che amendáne Konche rehe che irũ. Kuímba’e che rekópe ndahejareichéne chupe.
74- KITO: Kuimba'e reko upéva, (RÍE) cherari ñemendágui, ndaipóri iporãvéva ndajajokuái ñande rekove avavére; guyráicha javeve ko arapy tuichakue rehe iporãve...
75- LEU: Iporãveva’erã jepe niko upéicha... Aĝa che ndachepy'ahatãi ndéicha Kito... ha upéi avei niko, amombe'úta ndéve peteĩ mba’e Kito... pe kuñatãi che ajuhúkuri ipyahu... Che amombáy ñepyrũ Konchépe.
76- KITO: (RIENDO) Hoo che ra'y... kuimba'etevoi niko nde avei ra’e. Che niko upéicha avei ajuhu Chikápe...ani rejepy’apy upévare, hetáma ohasa péichagua che pórupi.
77- LEU: Tuicha mba'eko upéva Kito...Ndahetavéima áĝa péichagua kuña ipyahúva. Umi tavaguasu rehe katu niko rehekárõ jepéva avave ojavyky'ỹre ijyvotykuéra. Pe mborayhu ome'ẽ ñepyrũva ndéveko, tuicha mba’e hina Kito....
78- KITO: Ajépa nde výro che ra'y...árupi niko heta gueteri oĩ kuña ipyahúva. Umi táva guasu rehe katu niko, rehekárõ jepe tataindy karaípe nderejuhumo’ ãvéima ra’ýto.
79- LEU: Ha upévare katu Kito. Ñandevoi jaikórõ, ápe ha pépe kuña pyahu jajavyky... ha upéi jahejarei...
80- KITO: Ma'ẽ Leo, ha'éta ndéve peteĩ mba'e, kuña niko yvoty, ha ñande katu mainumby... Ha mba'e ojapo mainumby yvotytýre,oveve ijerére, oguejy hese... ohetũ hyepy... ha oveve oho... Ani ndevýroti che irũ. Kuña niko kuña ha ñande katu kuimba’e, ha opa. (COMO DÁNDOSE CUENTA QUE YA AMANECE) Nde... ko’ẽmbaitéma hína ha ndoúi gueteri Agui.
81-LEU: Mba’éiko oiméne ojehúra'e chupe?
82- KITO: Aĝaitéma oúne... Nde Leu, mba'epa ere kóvape (MOSTRANDO SU AZADA NUEVA) Naimo’ã noñenoporãiva...
83- LEU: (BAJA LA SUYA EN EL SUELO Y REVISA LAAZADA DE KITO) Hoo che irũ... nde ndaha’éivoi kuñánte rembojepurúva ra'e... ma’ẽmi nde... ipyahute niko kóva, iñanambusu ha haimbe avei...(PONE ENEL SUELO TANTEA PARA CARPIR).
84- KITO: Oĩporã ndéve ĝuarã oñenokue Leu?
85- LEU: Oiporã Kito, pévagui oñenovévo nemorumby rasyva’erã.
86- KITO: Añetéko ere Leu, ha pe ñanerumbýko ndajaipurúi kokuépente... ñamomýi avei sapy'amimi ykua rapére terã jepe'avahápe...
87- LEU: (RÍE DE BUENAS GANAS) Ha...ha...haaa... ko Kito, aña ra’y...

APAGÓN


ESCENA VI

88- VIEJO: (APARECE RIENDO) Ha...ha...ha...Pehendúpara’e?...kuimba’e ñemongeta niko katuetei opava'erã jepyhýpemante... Ha...ha...ha...Áĝa, pehenduporãpa ra'e...opáichagua kuimba'éko oĩ, ipy’aporã añetéva ha ipy’ áhatãva... ha sapy’a py'a rejuhu avei ipy’akangýva... upévapa peikuaa mávapa hína, pe hapicha kuimba’e jeýnte ohayhúva... ha...ha...ha...(RIE) Ani pejepy’apy ápe ndaipóri upéichagua... (RIE) ha ... ha ...ha...

APAGÓN


ESCENA VII

VUELVE LUZ SOBRE LEU. CANTANDO...
89-LEU:
Y kambuchípe
ykua rapére
oúma hína
che yvoty,
che mboy'umína
nde juruetégui
ne mborayhúpe
che yvoty...

90- KONCHE: (CONTESTA)
Y kambuchípe romboy'umíta
ykua rapére y ro'ysãme
ajúma hína che mborayhúpe
che rekove. yma rey'u.

91- LEU: (BAJA EL CÁNTARO Y BEBE EL AGUA) Aaaa... ho’ysã porãitepiko... Oiméne remoĩ paje mba'e ipype, ajeve koẽ ko’ẽre che tarovave nde rehe Konche...
92- KONCHE: Nde katu oiméne remoĩ ykua rapére, ne mba'ekuaa, ajevérõ che ke ha che páype arupimante rojuhuséva...
93- LEU: Nahániri Konche... pe paje oiméne yvágagui ho’a ñande ári, ñambojoaju haĝua ñande rekove...
94- KONCHE: Nambojoaju hagua ñande rekove?... Ha ma’ẽna mba'éichapa jaiko, ykua rapére kañyhápe jajuecha...
95- LEU: Naiporãi piko upéicharõ ndéve ko mborayhu ñañandúva ojuehe?...
96- KONCHE: Pe mborayhu ñañandúva ojuehe iporã Leu... Áĝa, pe jaikoháicha ivai.
97-LEU: Mba'érehe piko ivaíta...? Che niko añandu che ñe'ãosẽta okápe aipotágui oĝuahẽ ára jajojuhu haĝua.
98- KONCHE: Ha che katu aipota opyta ko ára jajojuhu rire... ha jepe upéicha, ha'e ndéve Leu ivaiha ko jaikoháicha.
99- LEU: Anína upéichati che mborayhu... maerã piko ñañe’ẽta umi mba'égui.
Nañeha’ãva’erã niko ani ohasarei ko ára ha ñame’ẽ ojupe ñane mborayhu.
100- KONCHE: Che mborayhu ne mba’e Leo, upéva nde reikuaa porã. Ha añe’ẽrõ ndéve upéicha, oĩgui che py’apýva... Avy'árõ jepe avei aĩ haguére nendive.
101- LEU: Mba'éiko pe nde py'apýva che yvoty?
102- KONCHE: Heta mba'e... Che niko kuña... Sapy'ánte atĩ ndehegui.
103- LEU: Retĩ chehegui?
104- KONCHE: Upéicha Leu, atĩ ndehegui... Che año aimérõ ajepy’amongeta jepi ha ha'e chejupe: Mba’énepa Leu oiméne oguereko iñakãme che rehe... cherayhu añetépa... térã añeme’ẽgui chupe ykua rapére...
105- LEU: Anina upéicha reñe'ẽ che itaju.
106- KONCHE: Itaju fire niko ndacheguerekoi’arãmo’a ñanandýre...
107- LEU: Che niko che ñe' ãkuápe roguereko Konche.
108- KONCHE: Upéva ndénte reikuaa... maymáva resa renondépe ĝuarã ñande peteĩ... Mba’épa pe ho'éva... che peteĩ kuña oti’ỹva, omongy'áva hete ha hekove, ha hogayguakuérape avei. Kuña okaraygua upéicha Leu ...Ndojekuaái aja mba'eve, che ha'éne mitãkuña imarangatúva, ipy’a porãva... áĝa chepyho katu ha jagua hasýicha ojepoíne che ári hikuái. Avave nde'ichéne: "Ohayhu añetégui ojapo". Jepérõ mokõivéva jajapo, kuñánte opytáne iky’a...kuimba'e katu...
109- LEU: Che niko Konche...
110- KONCHE: Ani... Ani reñe’ẽti, ani reimo’ã ko che ñe'ẽme romyañaseha rejapo haĝua peteĩ mba’e nde rejapose’ ỹva... Ikatúne avei rejepy'amongetami avei ne año... Ko ára niko ohasa... nameméi ñanemitãta.
111- LEU: Añete ere Konche... nameméi ñanemitãta. Áĝa maerãpa chejapúta ndéve, rohayhu añetérõ. Ndohasávai che akãre umi mba’e, che niko aipotánte
oĝuahẽ ko ára jajuecha haĝua mokõivéva. Hi’ãnte chéve upéichante jaikova’erãha, ha péina nde chemombáy...
112- KONCHE: Jaheja ko ñemongeta... repáy añetérõ, kuimba'e nde rekópe reikuaáne mba’épa rejapo’arã... ha upéicha’ỹrõ katu (ALZA SU CÁNTARO, ÉL LE AYUDA CANTANDO)
Ykambuchípe romboy’umíma
ykua rapére y ro’ysãme
ohóma hína che mborayhu
ne mborayhu yma rey’u…

113- LEU: (SALIENDO CON KONCHE CANTANDO)
Y kambuchípe y ro’ysãme
ykua rapére cherenyhẽma
romoirũmíma nemborayhúgui
che yvoty. hay'useve.


ESCENA VIII

114- VIEJO: (APARECE CANTANDO)
Ykambuchípe Aníke aĝa
ykua rapére y tuichavéti
Poema hína ha ipypukúgui
joayhupete. peñapymi... (RÍE)

(RECITANDO)
Ykua rapére roha’ãrõta
ha jaha upégui oñondivete
ñamyanyhẽvo y kambuchípe
y ho'ysãva
y he’ẽmbýva
y omboguéva
ñande yuhéi
yvotytýre opaichaguáva
ojeguapáne ykua'yvu
ha che aipo’óne
ha amoapesãne
ha ñesũhápe
nde áva kuápe
aikutumíne
ha Tupãsýicha
rotupãitũ.
Yvyra guýpe
Kapi’ipépe ñañenomíne
ñembojarúpe
mitãra'ýicha mokõivemi
ha che mboy'úvo ne mborayhúpe
ajayvymíne nde rova ári
ha che jurúpe nde juruetégui
ku guyra'ícha rohavi’u...(RÍE)


Aje niko tuicha... tuicha pe mborayhu... ha tuichaventema'arã, kuña ohechakuaáva hembiapo vaiha... ha hembiapo vaijey... naipohãi...Naipohãivéima upeichagua... (RÍE)


ESCENA IX

(VUELVE LUZ SOBRE KITO, LEU Y AGUI, ESTÁN SENTADOS SOBRE SUS RESPECTIVAS AZADAS EN EL SUELO. CANTIMPLORA. BOTELLA DE CAÑA. GUAMPA. ETC.)
115-AGUI: (DESATA EL MANTEL PARA DESCUBRIR LA OLLITA) Hatãitépa oñapytĩ su'u che sy ko tembí’uryru.
116- LEU: Iporãve upéicha Agui, aníntemo ho'a ha oñehẽ mba'e.
117- KITO: (PARADO REVISÁNDOSE LA MANO. SU AZADA EN EL SUELO YMANGO RECOSTADO EN EL HOMBRO) Ma’ẽ ko añamemby nde ... Che mbopo apiru’a...
118- LEU: Rembo'ýva pyahu voi niko avei...Ani rejepy’apýtei, vyrorei upéva rá’ýto; Mboriahu po piréko hatãve itágui... Nderehechái piko. Péva niko rembopyahu pe ambue ikolipáguima, ha nde po katu ijapiru’apa rire, iñanambusúve haĝuánte.
119- AGUI: (MIENTRAS, SE APRESTA A PONER SOBRE EL MANTEL LA ÚNICA CUCHARA, LA MANDIOCA, ETC) Pejúke... oĩma ko terere ruparãmi...
120- LEU: (AL VER QUE KITO SE SACA LA PIEL DESPRENDIDA DE LA MANO DE LAS AMPOLLAS, LE PASA LA BOTELLA)Kóina ko guari, Kito, embokuchu nde jurúpe ha eñohẽ hese, anínte remokõ…ha…ha…ha
121- KITO: (HACE EL GESTO TAL CUAL LE INDICA LEU, Y COMO SIENTE QUE PICA EL ALCOHOL EN LA HERIDA, SOPLA CON LA BOCA) Ndeee... che jopipaite... (LEU Y AGUI RIEN) Pepukánte che rehe, napeẽmei pe hasýva....
122- AGUI: Anina nde pochýtei che irũ... ha eju katu jaike ko’ápe...
123- KITO: (SE SIENTA) Mba’éiko ko hyakuã porãitéva nde? Ikuratũ roguepavoi niko, nde sy niko Agui hembi’u hemíva hína...
124- AGUI: Ndaikatuvéima katu ko’áĝa ja'u ja'únte tembi'u he...so 'o niko hepyeterei... yryvúicha araíre ojupipa...
125- LEU: (QUE YA HABÍA TOMADO LA CUCHARA Y CUANDO IBA A METER EL PRIMER BOCADO DE MANDIOCA, SE LEVANTA VIOLENTAMENTE) Péina katu haimete akaru náko che jurúpe... (SACA EN LA MANO, LO TIRA. LUEGO TOMA LA CANTARILLA Y PONE AGUA EN LA BOCA PARA HACER BUCHE. ESCUPE A UN COSTADO. SE SECA LUEGO LA BOCA CON EL PAÑUELO QUE LLEVA AL CUELLO. AGUI Y KITO RÍEN DEL INCIDENTE).
126-AGUI: Kóva iñakã vaive chehegui hi'ã chéve... ha ... ha ...ha... (COMEN EN CUCHARA JERE. CADA UNO AL SACAR LA COMIDA HACE ROZAR LA BASE DE LA CUCHARA POR EL BORDE DE LA OLLA PARA QUE NO GOTEE O CAIGA NINGÚN PEDACITO.RODEAN LA OLLITA FORMANDO UN TRIÁNGULO).
127- KITO: Ogueraha porã kóva nde ... Ndaiporiguasúi ñande py’apyva’erã, umi mbururuvichakuéra oma’ẽmíma guive ñande okarayguáre, jaiko haĝua py'aguapýpe ha ñañemũ porã haĝua ñande ry'ái repykue rehe.
128- LEU: Upéicha nde kito... nahi'ãi oikove umi guyryry guasu ñanemosarambipáva ha oñohẽva tuguy oñopehẽnguégui.
129- AGUI: Ani pejepy’apy che irũguéra... Ore mitã pyahu ko'aĝagua ndorohejaichéne oikove umi mba’e. Ohayhu añetéva hetãme omba'apova’erã... taha’e ha’éva, hovy, pytã térã hovyũva. Ñañemoĩmbava’erã peteĩ ñe’ẽmeha ja'e pe ñande poyvi pytã, morotĩ, hovýpe: nde añoite ha'e pe ore sy teetéva...
130- KITO: (AMBOS FESTEJAN LA PALABRA DE AGUI) Hooo... Agui...
131-LEU: Eñe’ẽkuaáta voi nde!
132-AGUI: (LEVANTÁNDOSE) Ha upevá erã niko ahava'ekue ñane retã poyvi guýpe, ha upépe chembo’e hikuái: che retã, che poyvi ha che sýpe... añakãity ha atupanoi’ arãha...
133-LEU: (LEVANTANDOSE TAMBIÉN) Ndéichanga'u maymáva tapicha oguereko iñakãme mba’e porãnte... yvága jevyntema’ arãmo'ã ko ñane retã.
134- KITO: (QUE SE QUEDÓ ÚLTIMO EN LA OLLA, ROMPE TAN PATRIÓTICOS PENSAMIENTOS. HACE RUIDO CON LA CUCHARA COMO TOCANDO EL FONDO DE LA OLLA) Tahýipe ĝuarã nahembýi..
135- LEU: Omondoropaite...
136- AGUI: (RECOGE LA OLLITA Y VUELVE A ATARLA. TIRA LOS RESTOS DE LA MANDIOCA. LEU Y AGUI ESCARBAN LOS DIENTES CON UN PALILLO) Jajopýta hi'ári peteĩ terere kyra porã, ha upéi jajeity hembyrére.
137- KITO: Jajopypaitérõ ñamohu'ãta ko árape ñane mba'apo...mbovy hysýima hemby hína.
138- LEU: Ko asaje peve, heta gueteri jaka’apíta... ha ka’arukue... E’a, jajapopáta... Embosako’i katu pe terere Agui, oiméne ho’ysã porã... amokañy kuri kuarahýgui mandí’otýpe.
139- AGUI: Upéva iporã, pe y oiméne ykua ingápe guare hína... Ña Lolo ykua... (TODOS RÍEN CON INSINUACIÓNY PICARDIA).
140- LEU: Ikatunga'ura’e oñé’ẽ pe ykua... oikuaapaite mba’éichapa roime jepi che mborayhu ndive... Ha...Ha ...ha...(RÍE).
141- KITO: (PARTICIPA DE LA INSINUACIÓN) Hooo che irũ... upépe Konchépe...
142- Ha nde Chikápe... ha ... ha ...ha..
143-Agui: (QUE ESTUVO CALLADO DURANTE ESTOS DIÁLOGOS ENTRE LEU Y KITO, PREPARANDO EL TERERE, COMO VIVIENDO SU PROPIO PROBLEMA... PASA DISTRAÍDAMENTE EL PRIMER MATE A KITO)
144- KITO: (RECIBE EL TERERE Y CON EL PRIMER SORBO SE DA CUENTA QUE NO TIENE AGUA) E'a... mba’éiko upéicharõ che ryvy Agui... naiporãi hína ne akã... ndereitykuái niko...
145- AGUI: Añete piko...? (TOMA EL RECIPIENTE Y CARGA).
146- LEU: Eñyrõ chupe Kito... tuicháko pe mborayhu ñepyrũ. Hi’ariete ndaikatú omokunu'ũmínte jepe pe iñe’ã rerahávape.
147- AGUE Ndaikuaái peñembohorýpa che rehe, térã pecheporiahuvereko?
148- KITO: Ani rejepy’apy ra’ýto... vyrorei upéva, heta tape oĩ ndéve ĝuarã... rehecháta reína.
149- AGUI: Che katu ndajuhúi pe tape, ha ndajuhúi pohã avei...
150- LEU: Ha Nati niko tajýra pahague voi, ha karai Seku hakate'ỹ hese.
151- KITO: Hesa'ỹi niko Nati... Konche ha Chika ndaha’evéima pe oguerokyhyjetéva, umíva ityarõvéma.
152- LEU: Kuña niko ndaipóri otyarõ térã imitãvéva. Okẽ kua rupi jepe ojapo’arã ojaposérõ oporohayhúma guive. Ndaipóri kora yvate ojoko'arã kuñáme upéicharõ.
153- KITO: Nati niko kunu'ũme... mitã pahague ñembojeroviapy.
154-AGUI: Ha upehaguére katu... Mba’érepa ndohejái chupe itúa ha isy oñe'ẽmínte jepe chendive... mba’éiko ojehúta ichupe.
155- LEU: Ta'e porã ndéve Agui... oguerokyhyje ndehegui.
156- KITO: Nde niko ne mitãiterei gueteri che ra’y...mbegue, mbeguépe reikuaáta mba’érepa hína.
157- AGUI: Ajépa itavy umi ituakuéra nde... oguerokyhyje ipahaguépe, ha umi ityarõvévape ndoguerokyhyjéi…Ha peẽ katu peiko peñembojaru hendivekuéra ykua rapére ha jepe’avahápe.
158- KITO: Ivýro pe karai... hakate'ỹ peteĩre, ha mokõima ho'a ñande poguýpe...
159- LEU: Che katu mbeguekatúpe ahayhu añete Konchépe.
160- KITO: Ani ndevýro ndave...Ñandejárante omanova’ekue peteĩ kurusúre... ha nde remanóta peteĩ kuñáre? Ha nde Agui ehendúke ã mba'e ha emoinge ne akãme, hetaiterei oĩ kuña jaiporavo haĝua.
161- AGUI: Ahendu pe eréva Kito ha naiaméi nendive. Mba’éichapa che ajuhúrõ peteĩ kuña ahayhúva ha ha’e cherayhu avei...Ajavykýtante ha upéi ahejareíta...
162- LEU: Nde Agui eremina chéve peteĩ mba’e, nde piko Nati póre jepe repokóma...?
163-AGUI: Ipóre pako...? E’a, apokóma...
164- KITO: Araka'e...? 

APAGÓN


LUZ EN OTRA ESQUINA, LUGAR QUE DARÁ A ENDENDER QUE ESTÁN EN UNA IGLESIA. KARAI SEKU Y ÑA LOLO, KONCHE, NATI, CHIKA, ETC.



ESCENA X

165-VOZ: Ha upéicha Nandejára omanova'ekue ñande rehe, ñande rayhúgui ha ikatu haĝuáicha ñane ánga ipotĩ jey angaipágui. Ha oĝuahẽvo pe ára jahechauka haĝua ichupe mba'épa jajapóra'e ñande rekovégui, ko yvy ape ári. Pukavy ha vy'ápe jaha hendápe... ñahendu ha jajapógui iñe ẽ. Ko'áĝa pembohasa ojupe pe nde po py'aguapy rérape.

APAGÓN

 

ESCENA XI

(AL PRENDERSE NUEVAMENTE LA LUZ, VARIAS PERSONAS EN ESCENA).
166- VOZ 1: Ñaha'ã kuairũ kañy...
167- VOZ 2: Ñahá ã... (SE MOVILIZAN EN BUSCA DE SILLAS Y SE SIENTAN EN FILA).
168- VOZ 3: Máva ome’ẽ ñepyrũta...?
169- VOZ 4: Che ame’ẽta... (COMIENZA A PASAR POR LA MANO DE CADA UNO. AL FINAL PREGUNTA ALGUIEN).
170- VOZ 1: Nde mávapa oguereko?
171- VOZ 2: (RESPONDE EQUIVOCADAMENTE) Ha’e oguereko...
172- VOZ 3: Épa... rejavy, ha'e pe oguerekóva... Rehepyme'ẽ'arã peteĩ mba'e.
173- VOZ 5: Ajoguáta peẽme manduvi ku'i kambýre
(TODOS FESTEJAN LA DECISIÓN, APLAUDEN, RÍEN).
174- VOZ 4: Máva ome'ẽta ko’áĝa?
175- NATI: (QUE ESTABA SENTADA EN EL OTRO EXTREMO DE AGUI) Che ame’ẽta. (COMIENZA A PASAR LAS MANOS PERO MUY RÁPIDAMENTE.AL LLEGAR A AGUI EL TIEMPO QUE TARDA ES EXAGERADO, SE MIRAN COMO EMBOBADOS, PERCATÁNDOSE LOS DEMÁS DE ESA SITUACIÓN. LUEGO ELLA REACCIONA Y PREGUNTA) Nde... mávapa oguereko...?
176- TODOS: (AL UNÍSONO CONTESTAN) Aguiiii...
(RISAS).

APAGÓN

(RÁPIDAMENTE EN OTRA ESQUINA SE FORMA OTRO GRUPO. PRIMERO AGUI Y KONCHE TOMADOS DE LA MANO FORMANDO UN ARCO. AL FONDO EN FILA INDIA ESTARÁN LOS DEMÁS TOMADOS DEL HOMBRO O DE LA CINTURA).
177-AGUI: Pehasa.... Pehasa...
178- NATI: Itapykuéva opyta... (VAN PASANDO POR EL ARCO FORMADO POR AGUI Y NATI. EL ÚLTIMO SE QUEDA).
179- AGUI: Mba’e reipotave... Jasy térã kuarahy?... (SI CONTESTA JASY SE UBICA DETRÁS DE NATI. SI CONTESTA KUARAHY, DETRÁS DE AGUI. IRÁN PASANDO DE ESTA FORMA HASTA PASAR EL ÚLTIMO. LUEGO LOS DOS GRUPOS COMENZARÁN A ESTIRARSE PARA VER CUÁL DE LOS DOS BANDOS TIENE MÁS FUERZA. TODOS CAERÁN MENOS AGUI Y KONCHE,QUEDARÁN UNIDOS DELAS MANOS CASI ABRAZÁNDOSE).
180- VOZ: Pema’ẽmi umíva jeýma ndopoíri ojopógui...

APAGÓN


ESCENA XII


181- VIEJO: (APARECE. RÍE) Ha... ha ...ha... Ndaipóri ja'earã, ityarõ ha imitãvape mborayhu ombotavyrai
(NATI Y AGUI APARECEN SEPARADOS EN CADA ESQUINA).
182-AGUI: (CANTANDO).
Ipóre apokÓma
yvága ahupyty
mbegue, mbegue mbeguépe
añuãne ha ahetũne.

183- NATI:
Che póre opokóma
yvága ahupytýma
mbegue, mbegue mbeguépe
heñoivéta mborayhu.

184- VIEJO:
Ojopóre opokóma
yvága pehupyty
mbegue, mbeguc mbeguépe
Pejoajúne mborayhu (RÍE)
(RECITANDO)
Yma guivéma aiko
rogueraha che akãme
che resápe, che ñe'ãme
che yvoty poty kuru.
Nde róga ykére aha
ñemihãme amañami
ha sapy'a rohechávo
avy'aiterei,
ndaikuaái mba’e ajapóta
che py á pererepáva
hi’ãnte asapukái
apo ajapajeréi
ha añandu ndaikutúi
amýi mamove gotyo
ñemo’ãgui che rete
ojekutu pepete.
Ha nde katu reimehápe
mba'eve reikuaa’ỹre repuka ha revy’a
ha che katu achuchupa
mba’épa che mborayhu
ko yvy ári aipotavéva
nde pomírente apoko
ha upéi jepe tamano... (RÍE)

Ipóre jepe tapokomi ha upéi jepe tamano... (RÍE) Ha...ha...ha...Áĝa opokóne ipóre, ijyváre, ikú’áre, ha upéi katu oĝuahẽne pe kuarahy oĝuahẽ'yháme... (RÍE)

APAGÓN



ESCENA XIII

(VUELVE LUZ SOBRE AGUI, KITO Y LEU ... TODOS RÍEN)
185-KITO: Ha....ha...upévarente piko. Che niko aimo’ã remongetáma chupe ra’e...ha ...ha...ha...
186-AGUI: Ani repukáti Kito... Akokuehe Pali rupi, ku oikóva hógape aguerahauka chupe che ñe'ẽ,ha Nati ombohováima chéve.
187- LEU: Mba’éiko he’iuka ndéve?
188- AGUI: E'a... ha aha’arõmie haĝua... ha sapy’arei ohótaramo ñembo'ehápe hamba'e katuetei oikuaaukáta chéve Pali rupi...
189- KITO: Ha mba’e pejape pe ñembo'eha rupi...
190- AGUI: Ha romaña ojuehe...
191- LEU: Nereñe’ẽi piko hendive...
192- AGUI: Ma'éicha piko añe'ẽta ko isy térã itúa ykéregui nosẽiva... Karai Seku ha’eténte cherehentevoi oma'ẽva jepi, opoko poko pe ikú’áre ha omaña savy vai che rehe.
193- LEU: Nde syváre... Péva niko ohechaukase ndéve imboka hína upéicharõ, oguereko peteĩ overa hendýva hi’ýva vakaratĩva
194- KITO: Ha otirititíva... oĩvoi oimeraẽva “ jagua ñetu’õ" ipu haĝuáicha ipype che irũ...
195-AGUI: Añete piko peje...? (MEDIO PREOCUPADO).
196- LEU: Añete... ha ndojavyivoi ndaje ne ra’ãrõ.
197- KITO: Ojavy'ivérõ ndaje nde resa kuaitépe ndejapi...
198- AGUI: (MUY AFLIGIDO POR TODO LO QUE ESCUCHA) Anína...
199- LEU: Mba’éiko ojehu ndéve?
200- AGUE Ahase che rógape, añeñandu vai...
201- KITO: (QUE YA NO PUDO SEGUIR CON LA BROMA, RIE) Ha ... ha ...ha... Ani rejepy'apy Agui, ro 'énte niko ndéve, ropukami haĝua nde rehe... (RÍE).
202- LEU: Ndaha'éi nde py’a gusupáva ra’e...
203- AGUI: Avei... cheresatũ piko, ha'éma kuri che py’apýpe.
204- KITO: Ani rejepy’apy ha’émakuri ndéve. Mbegue mbeguépe ñamoakãsãta hína pe vakara'ysaite che irũ.
205- AGUI: Pejemína chéve peteĩ mba’e...peẽ niko pende katupyryve ko’ã mba’épe. Mba’épa ikatúne ajapo añe’ẽmi haĝua hendive.
206- LEU: Reha’arõmante'arã Agui. Pe yva reipo’osévako, hasy hína... hatĩ hetavevoi mbokajágui.
207- KITO: Che aikuaa mba'éichapa ikatúne reñe’ẽ hendive.
208- AGVI: Añete piko Kito...? Emombe’umína chéve ha tañe’ẽmínte jepe hendive.
209- LEU: Ko Agui niko iñakãraku mbaretémavoi ra’e oimerãe mba’ereíntema ojapose.
210-AGUI: Añete ere Leu... che moakãvaitévoi pe Nati, noiméipuku chepohãno mba’e ra’e... oje’éva niko paje...
211- LEU: Anína ndevýro, mba’e paje piko... umívako japu...
212- KITO: Ndaha'éi japu... che arovia, che rehe oikóma ha pe ña Kali... ojora che hegui. Ha’e niko ojapo ha ojora avei oiméva ojapóva nde rehe... Peroviánte...
213- LEU: Ha nde eréramo niko oimeva'erã upéicha... Áĝa ko ojehúva Aguípe niko... Mborayhúnte hína pe huguy ombopupúva, imitãguinteko... Ko jasy ñaimévape katu ha'ete omoakãrakuvéva chupe. Ñande niko umi mymbáicha avei ñaikõtẽve ñane irũrã... Kuimba’e oikotẽvẽ kuñáre... ryguasu ombo'a
haĝua iména mante'arã ha upéicha...
214- KITO: Eee... Ko Leu piko tuicha iñarandu ka’aty ra'e... Kuimba’e oikotẽvẽ kuñáre... ryguasu ombo'a hagua iménare. Péva niko che ha'éva Leu. Ñandéko ñamomembyva'erã kuñáme ha opama ra'ýto.
215- LEU: Aikuaa piko ñamomembyva'erãha kuñáme, térã nde reikuaa kuimba'e omomembýva hapicha kuimba’épe.
216-AGUI: Nde... oĩndaje kuimba’e ohete tiráva chupe kuimba’e jeýnte. Aipotánte osẽ che rapépe upéichagua... so’o ku'i ajapova’erã chugui kóvape... (MUESTRA EL PUÑO).
217- LEU: Upéva niko che ahendu avei oĩha... mba’éiko ja’e umívape nde?
218- KITO: Ha umíva niko oiméne Ñandejára oha'ũvo ichupekuéra, térã ipirapire hetáguirei ndoikuaavéima mba’épa ojapóta...
219- AGUI: Hi'ã chéve jajavyha ñande rape hína... Ha upéi Kito pe eretava’ekue chéve?
220- KITO: Pe ha'etava’ekue ndéve...?
221-AGUI: Mba'éicha ikatúta añemboja Nati rendápe?
222- KITO: Hẽẽé... che mandu'áma...nde che ra'y (LE DA UNA PALMADA A AGUI) Oĝuahẽma nde ára... oĝuahẽma nde ára...
223- AGUI: Che ára?... Mba’ére piko?...
224- KITO: Chera'ãrõ sapy'aite... (LLAMA A LEU) Ejumi ápe Leu... (APARTÁNDOLO HABLA CON LEU DESPACITO, DE VEZ EN CUANDO MIRAN A AGUI).
225- LEU: Naĩporãi niko upéva... (EN VOZ ALTA. LUEGO SIGUE LA CONVERSACIÓN EN VOZ BAJA COMO QUERIENDO CONVENCER, AL PARECER, KITO A LEU).
226- KITO: Hẽẽ... (LE MIRA A AGUI A SI MISMO, PARA VER QUÉ ES LO QUE VEN EN ÉL. SIGUE CONVERSANDO).
227- LEU: Ha ikatu... amo ipahápe ha é ojaposérõ...
228- KITO: (SE ACERCA CEREMONIOSO A AGUI) Ma’ẽ Agui, nde py águasu porãpa che ra’y.
229- AGUI: Aimevoi opaicharãicha che irũ.
230- KITO: Reikuaápa ñembo’e oguývo?
231- AGUI: Ñembo’e oguývo? Mba’éiko upéva?
232- LEU: Ha pe ñembo’e reñepyrũva ipahágui ha opáva iñipyrũhápe (HACIENDO GESTO CON LA MANO) Reñembo’e hu’ãgui ipýgotyo...
233- KITO: Pe ñembo’e rembojeréta ipýgotyo...
234- AGUI: Hẽẽ... pe ñembo’e añepyrũta opaháguio ha ajúta hese aína... ha iñipyrũhápe... terã iñakãguio ipýgotyo.
235- KITO: Upéicha.
236- LEU: Upépe katu...
237- KITO: Ha reikuaápa Alejo Marangatu ñembo’e avei?...
238- AGUI: Alejo Marangatu ñembo’e? Ndaikuaái.
239- KITO: (IMPACIENTE) Húũ...mba’éichavoi pikoaipórõ remohu’ũta kuña korasõ...
240- LEU: Reikuaápa mávapa nembo 'éta ha moõpa rejuhúta hese...
241- AGUI: Ndaikuaái...
242- (SE APRIETA LA CABEZA COMO SI LA FALTA DE CONOCIMIENTO DE AGUI FUERA LO ÚLTIMO, CASI LE GRITA DE IMPACIENCIA) Agui che ra'ýtooo... ña Kali, pe aje'i ñanemandu'a hague, rejuhúta chupe amo távape jaikekuévo, ha'e peteĩ syryrýpe nembo’éta. Pe Alejo Marangatu, ñande kuimba’e rerekua hína.
243- AGUI: (CONTENTO Y RISUEÑO, COMO SI SU PROBLEMA YA ESTUVIERA RESUELTO TAN FÁCILMENTE) Héẽ... aikuaáma... aikuaáma...
244- KITO: Ha mba’e pe reikuaáva?
245- AGUI: E'a... ha ña Kali che mbo'étaha pe ñembo’e oguýo, ha pe Alejo Marangatu, ñande kuimba’e rerekua hína
246-LEU: Ha upéi...?
247-AGUI: Ha upéi áĝa ohóne Nati itúa térã isy ndive... Ha che añembojáta ijypýpe ha ha’éta umi ñembo’e, ha ha’ekuéra ndacherechamo’ãi...ha Nati cherecháta ajépa? (SE RÍE ENTUSIASMADO ANTE SU POSIBLE ÉXITO).
248- KITO: (COMO DESENCANTADO DE SU ALUMNO) NahániriAgui, nda’upéichai... nda’upéichai. Ejapomína upéicha jahecha mba’éichapa resẽ.
249- AGUI: Ha mba'éicha piko aiporõ...?
250- KITO: Ere nde chupe Leu.
251- LEU: (TOMA LA BOTELLA DE GUARI) Eha’arõmi, ñambopy’a guasuraẽ mandivoi... Ejopy chupe peteĩ kamambu... ha ikatúrõ remoñe'ẽraẽ'arã...
252- AGUI: (TOMA LA BOTELLA MIRA POR ELLA Y DICE:)
Guaripóla ha kuñáje aña mongakuaapy...
upéichane añete ajevérõ peichaite,
akãku'épé aiko... pijohápe cherereko...
upe Karai Seku rajy porã asyete.
(TOMA UN TRAGO)

253- KITO: Hoo... Agui... Ja’éta mante chupe (A LEU. LUEGO SE ACERCA A AGUI SERIAMENTE, LE TOCA EL PECHO COMO PARA SENTIR LOS LATIDOS DE SU CORAZÓN) Oĩ porã Leu, ere katu chupe...
254- LEU: Ma'é Agui, ko ha'étava ndéve nde py'aguasuporãrõnte rejapóta... Péva añoite rojuhu tape ndéve ĝuarã.
255-AGUI: Peje katu chéve... che ru amyrỹi che moirũne mamo ahahápe.
256- LEU: (MIRA A KITO) Eréna nde chupe kito.
257- KITO: Ajépa nde pitua... Ma 'ẽ Agui, peteĩ mba’e añoite hemby ndéve rejapo haĝua... eike chupe jakarépe.
258- AGUI: Jakarépe?...
259- LEU: (CON KITO) Jakarépe!!
260- AGUI: Ha mba’eichaite piko upéva?
261- KITO: Upéva jepeve piko ndereikuaái...
262- LEU: Áĝa johakuévo romombe’úta ndéve... ani rejepy’apy...Jaha katu...
263-AGUI: Ha ... ha ...ha... Jakare! Ha ... ha ...ha... Jakare ndaje... ha ... ha ... ha ... (VAN SALIENDO LOS TRES)
264- VIEJO: (APARACE RIENDO TAMBIÉN) Peiméva guive ko’ápe, pepuka tie'ỹ vai...upéva he'ise peteĩ... peteĩ  mba'e añoite... Peẽ peikuaáma hína... mba’épa pe jakare... (RÍE. EL TELÓN VA CAYENDO)

 (FIN DEL PRIMER ACTO)



BIOGRAFÍA
MODESTO ROMERO CUETO
Hi’arapáy Paraguay távape 19...javéramo. Ha'e niko tapicha arandu, mbo'ehára katupyry, ñe'ẽpapára ha ñoha´ãngahára. Ha'evoi he'i hekove ogueroguataha mokõi tapére, árte ha tekombo’e rapére.
52 arỹma ojapo Karai Modesto oñoha'anga hague ko ñane retãpýre, tenoderã oñoha’anga apo Máximo Arellano mbo'ehaópeha upeive Brasil mbo’ehaópe. Umi tembiapo oñoha'angachauka haguépema ha'ehína: "Jagua rekove", "Aña ha mborayhu", "Paje", "Pombero ra'y", "Tetaguã resay", "Pe pojopy", "Jurumy'ỹi", ha ambueve.
Romero Cueto ohekombo'e mbarete ko'agãite peve mbo'ehaoháre. Omyasãi ñane avañe'ẽ ñane retãpýre ha tetã ambuére.
Modesto Romero Cueto ovy'asyry ko hekove ohasámavare ha ogueraháva rehe gueteri. Ñane retã ñoha’anga ha tekombo’e paraguái ijaguara ha ovy’aiterei heseve.


JORGE ANTONIO AMARILLA
Hi'arapáy Aguai'y, Karapeguápe, 25 jasypateĩ jave 1924-pe. Oñemoarandu ypy itávape ha upeive Paraguaýpe. Ha’e niko Contador Público.
Oñemoarandu akue avei mbo'ehararã ñane avañe’ẽme Instituto de Lingũística Guaraní del Paraguay (IDELGUAP)-pe, upérõ omomedálla itaju chupe MEC. Oñemoaranduve avei Instituto Superior de Lenguas, Facultad de Filosofía-pe, Universidad Nacional de Asunción­peguápe.
Jorge Antonio niko ñe'ẽpapára hekópe hembiapokue hetami avei hína, upéicha avei ohai heta ñoha'angarã, umi ojehechaka va’ekue apytépe oĩhína: "YKUA RAPE, JEPE'AVA HA JAKARE" (Teatro Municipal año 1978) ha "KAMBUCHI PAJE" (Estadio Comuneros, año 1968) ha ambueve ñoha'anga mbykymimi oñe’ẽva ñande retãre ha ñande ypykuéra reko ha rekovére.




YKUA RAPE, JEPE´AVA HA... JAKARE