Recomendados

jueves, 8 de diciembre de 2011

FELICIANO ACOSTA y NATALIA KRIVOSHEIN - ÑE’ẼPOTY ATY – VOCES DE POETAS EN GUARANÍ - Por FELICIANO ACOSTA y NATALIA KRIVOSHEIN DE CANESE / Editorial SERVILIBRO, 2005





ÑE’ẼPOTY ATY – VOCES DE POETAS EN GUARANÍ
Editorial Servilibro,
Asunción-Paraguay 2005
Diseño de tapa y diagramación:
CLAUDIA LÓPEZ – BERTHA JERUSEWICH
Editorial Servilibro,
Asunción-Paraguay 2005

**/**

MAITEI

Revista Bilingüe de Cultura "ÑEMITỸ" hetaite ojepytaso ha ohypyi rire kuatia rogue, omboapy isapukái ohenduka hağua opaite yvytu vevére "NE’ẼPOTY ATY" (VOCES DE POETAS EN GUARANÍ) purahéi, sapukái, ñembyasy ha ñe’ẽ ymaite guivéma ojokava'ekue yvytu ha omboryrýi ñane retã, pytagua yvy guaraní ñe’ẽ ñemyerakuã rekávo.
Feliciano Acosta ha Natalia de Canese, ikatukuaáta he’i ojupe omono’õhahína iñemitỹnguerakue ko tembiapo rupive ha katuete ikorasõrorýta hikuái oma’ẽvo umi tape oipykuimava'ekuére. Ha mba'éguipa nahanirimo’ãi ohechávo mba'éichapa ñe’ẽpoty ra’ỹi mimi opororopa ñemitỹ pyporépe ha ipotyjeraverei ko siglo XXI-pe oğuahẽvo.
NE’ẼPOTY ATY (VOCES DE POETAS EN GUARANÍ) niko tuichaiterei omombareteve Paraguái ñe’ẽpoty guaranimegua angapy ha ndaha'éi umi ñepyrũ rã guive ramoite peve oñemyerakuãva'ekuépe ñónte. Nahániri, uvei umi ipype oĩ’ỹvape ha ko’ẽrõ ára oĩtavape.
Añetehápe iporã ñamomba'eguasu ãichagua tembiapo, jaikuaahápe mba'eichaitépa tapicha yvypóra ñane ñe’ẽ rayhuhára ojepokyty yvýre, omyerakuã ha ohayhuka hağua ñane mba'e teéva.
Ñe’ẽpapára Carlos F Abente, Feliciano Acosta, Wilfrido M. Acosta, Mario Rubén Álvarez, Juan Manuel Ávalos, Gumersindo Ayala Aquino, Zenón Bogado, Estela Caballero, Basiliano Caballero, Herib Campos Cervera, Domingo Cano, Narciso R. Colmán, Susy Delgado, Emiliano R. Fernández, Félix Fernández, Lucila Fernández, Sabino Giménez, Félix de Guarania, Carlos Martínez Gamba, Miguel Ángel Meza, Teodoro S. Mongelós, Víctor Montórfano, Manuel Ortiz Guerrero, José G. Perazo ha Luís Szarán, Marcelino Pérez Martínez, Augusto Roa Bastos, Ramón Silva, Lilian Sosa, Ida Talavera, Domingo Cano, RudyTorga ha Tadeo Zarratea rembiapokuerakue, péina oñomopeteĩ oipykúi hağua "ÑE’ẼPOTY ATY" rape asyete jey oñeñandukase ha oñehendukaségui.
Ikatu nga'u ra’e Paraguáiva ohecharamo ha ohayhu jey upe heko teéva ko ñe’ẽpoty aty rupive ha anive ñañeme’ẽ oimeraẽ  guelelereípe ñaneguenohẽse katuíva ñande rapégui ñaimo’ã’ỹhágui ha ñaimo’ã’ỹhápe.
Ñemoñare pyahu oma’ẽ hağua mombyryve iko’ẽ rãre tekotevẽma opóy ha ojetyvyro. Ko mba'épe katu oğuahẽta katuete oñemitỹ meme ramo iñapytu’ũ ngua ha ikorasõme peichagua tembiapo joheipyre ñanembopy’arorýva.
 MAUROLUGO

**/**

TECHAUKAHA
MAITEI
ÑE’ẼPOTY ATY - VOCES DE POETAS EN GUARANÍ



OBSERVACIÓN : LOS ENLACES EN EL NOMBRE DE LOS AUTORES
LO LLEVARÁN A LA GALERÍA DE LETRAS DEL PORTALGUARANI.COM
EN EL ESPACIO DE CADA AUTOR
DONDE ENCONTRARÁN DATOS BIOGRÁFICOS,
OBRAS EDITADAS y OBRAS INCLUIDAS EN TRABAJOS ANTOLÓGICOS




·         CARLOS FEDERICO ABENTE: ÑEMITY
·         FELICIANO ACOSTA: KANE’Õ ANGATA / KYVU KYVU / YVY SAPUKÁI / GUAYAKI SAPUKÁI / SÃSO POTAPY / ANÍKE IRO’Y KO YVY / AMA PORE’Ỹ / ÑE’ẽ RYRÝI / ÑE’Ẽ POCHY
·         WILFRIDO ACOSTA: YSAPY KO’Ẽ /  HEKOVE OHEKA
·         MARIO RUBÉN ALVAREZ: JEPYTE / GUYRA SAITE / ÑE’Ẽ RA'ARÕVO
·         JUAN MANUEL ÁVALOS: CHE LUSÉRO AGUAI'Y
·         GUMERSINDO AYALA AQUINO: AIKOSÉNTE / ÑEMBOJARÚPE MITÃICHA
·         ZENÓN BOGADO ROLÓN: ÑEMBO’E ÑAMANDÚPE / GUYRA'I RORY ATY /  PARAGUÁI, PARAGUÁI, PARAGUÁI.
·         ESTELA CABALLERO DE SANGUINA: CHE SYMI RAPYKUERÉPE
·         BASILIANO CABALLERO IRALA: MOKÕI MBA’ASY
·         HERIB CAMPOS CERVERA: MANDU’A RORY
·         DOMINGO CANO: Y
·         NARCISO R. COLMÁN: KOROCHIRE /  PIRAPIRE
·         SUSY DELGADO: TATAYPÝPE /  NE MITÃKUÑA /  HA KUIMBA'E /  ÑEMBISO / PÉINA
·         EMILIANO R. FERNÁNDEZ: TECHAGA’U /  NEMOMBÁYVO CHE YVOTY / MBORIAHU MEMBY
·         FÉLIX FERNÁNDEZ: OÑONDIVEMI /  NDE RATYPYKUA / ÑANE ARAMBOHA
·         LUCILA FERNÁNDEZ: ÁRA VAI AJA / MAMA, HA’USE GALLÉTA / MBA’ÉRE PIKO /  MBEJU TANIMBU
·         SABINO GIMÉNEZ: KUNU’Ũ POHÉI /  JEPEVÉMO /  ÑEMYRÕ REKO / MORENA SAITE
·         FÉLIX DE GUARANIA: KUARAHY OJOPE RAKUVO /  ANIVE PEIPYKUA ÑE’Ẽ
·         MAUROLUGO: AIPOTA / ANIVE
·         CARLOS MARTÍNEZ GAMBA: NÍÑO ARAPEGUA PURAHÉI /  HOSE OHECHA IKÉPE /  GUYRA KOMPUÉHTO / KARÃU KOMPUÉHTO / PLÁTA YVYGUY
·         MIGUEL ÁNGEL MEZA: AKA’Ẽ PARA /  TATAYPÝPE /  MITÃMI POJÁI
·         TEODORO S. MONGELÓS: NENDIVÉNTE / ÑANDE REKOVE /  CHE REINDY KUÑA KOYGUA
·         VÍCTOR MONTÓRFANO: TETÃGUA SAPUKÁI
·         MANUEL ORTIZ GUERRERO: PANAMBI VERA /  NE RENDÁPE AJU /  JUKERI / NE PORE’Ỹ
·         JOSÉ PERASSO: PEJU MITÃ KUÉRA
·         JOSÉ PERASSO ha LUIS SZARÁN: PURAHÉI PEMBO’E
·         MARCELINO PÉREZ MARTÍNEZ: ROHECHAGA’U
·         AUGUSTO ROA BASTOS: TESA PYPUKU PURAHÉI
·         RAMÓN SILVA: TORORE RORE / TOPA /  TUKUMBO KUSUGUE
·         LILIAN SOSA: AMA GUASUETE / MBORAYHU KORA
·         IDA TALAVERA: NANDELARAPE HA 'E / KO’ẼJU /  PURAHÉI PYAHU
·         RUDY TORGA: EGUAHẼ ÑA DEMOCRACIA /  NDE PUKAVYMI JEGUAKARÃ
·         TADEO ZARRATEA: MAINUMBY PYTÃ / IPOYHU PORE.


ALGUNAS POESÍAS EN GUARANÍ


CHE SYMI RAPYKUERÉPE

Che symi rapykuerépe
aguahẽ hogakuemíme,
aipe’ávo pe okẽ
ahecháta vaicha chéve
osẽ mi cherovasa.

Ama’ẽ pe korapýre,
ahecha umi yva
hemiñotỹ nguemi.
Ahecháta vaicha chéve
iguýpe oñembopiro’ymi.

Ama’ẽ pe kotypýre,
ahecha umi hembiporukuemi
ohayhuete va’ekue ha’e.
Ahechóta vaicha chéve
oguata ha opukavy.

Ajopy che korasõ,
osyry che resay,
chejopýma vy’a’ỹ.

Che symi rapykuerépe
aguahẽ hogakuemíme,
ama’ẽ pe kotypýre,
ama’ẽ pe korapýre,
tapere monte atopa.

Añé’ẽ cheño rei
ha Ñandejárápe aporandu:
Ñandejára, Nandejára!
Mba’érepa che symíme regueraha.

Ajopy che korasõ,
osyry che resay,
ndaipokuaái ipore’ỹ.

Che symi marangatu,
hetaitéma rombyasy,
che’ãhóma, ndakesevéi,
cheñuã mba’embyasy.

Ajopy che korasõ,
osyry che resay,
ndaikokuaái hese’ỹ.

Ñandejára ha Tupãsy renondépe
añesũ che symíre añembo’e
ha ichupe ajerure,
mamo oimeha guive,
toma’ẽmi ore rehe
ha tomboguata ore rekove.

Ajopy che korasõ,
osyry che resay,
apyta chetyre’ỹ.

Estela Caballero de Sanguina


Y

Tales de Mileto-guápe guarãmi

Yvypóra oikuaa ambue arandu he’iha
Ynte ñepyrũ ha, opavave ypy;
Ypy ava ka’aty ãvare itenonde
Yma heñói jave, iñe’ẽ ysyry y.

Y’uhéi ko ombogue ku ykua satĩ teénte,
Ypykuéra ñe’ẽnte che kũ re oñemomba’e,
Ypy papa peve, ombohysýi yguieténte,
Y’ỹre ha’eténte, ndoikóiva mba’evete.

Y sy, ýko ysyry, ha sy y ko sy ypy.
Yvy rova taiñakỹ, tahovyũ iko’ẽ.
Yvyra yva he’ẽ ha mymba opavavéva,
Yvytu ivevuivéva pu asy’pe tomoñe’ẽ.

Yvytu ogueraha ko che ã ombovy’áva
Yvypóra maymáva pukavýpe toñandu,
Ypykuéra arandu ¡Mboy su ary susukue!
Yvu kuaapavẽ ha ñe’ẽ ñe’ã pytu.

Yvytu rakuãvúre, tohomi ko marandu
Ypykue apytu’ü, jejapo potĩ iko’ẽ,
Yma heñói va’ekue ikũre paje joaju,
Yva pekói aiu: ñe’ẽ ha kuaapavẽ.

Domingo Cano


ÁRA VAI AJA

Che ogykéngo
ao havara,
kuatia’atã
ha yvyrape.
Che rógahoja
ningo úle hũ
ha chápa pehẽ
ajopýva itápe
ani oveve
ára vai aja.
Che, che rogayguándi
ãicha rohasa:
yvytu pochy omoñorairõ
kuatia atã
ha yvyrape
itópe oity,
chápa omyaña
úle omyasẽ,
ojorapaite
iñapytĩha.
Apo pe isãre
aha’ãpandórga
che tuja rire.

Ñandejára!
Aipo ára ryapu,
pepáy peẽmitã,
Tanilaa
tembiporu kuéra
embyatypaite,
tatapỹi ryru
emoinge pya’e
cháke he’õpyre
ndojepotaséi.
Fortu,
ejetyvyróke,
mba’éiko hína
ndeaturuha,
epáy
pe nde kyvymi
hasẽterei,
eñengarekónga
sapy’aite hese
Tupãsýre!

Lucila Fernández


PEJU MITÃ KUÉRA

Peju mitã kuéra, peju pejupa.
Peju mbeguemínte, peju pehecha
Hesu mitãmíme ñandéicha ou,
yvágui Itúa, ñandéve ombou.

Mitã ne porãva yvagapegua,
eju, ejumína, che py’a ne renda.
Evy’a che py’ápe, ipype epyta,
ani resẽve, ani chereja.

Peju mitã kuéra, peju pevy’a,
Maria, isýpe, avei pehecha.
Maria, che sy, chepytyvõmi,
ani ne membýgui máramo ajei.

(Texto de 1791, recogido por JOSÉ PERASSO)


PURAHÉI ÑEMHO’E

Señor mío Jesucristo
peina ápe rojumi
rojerure ne bendición
roipota orerovasami

Ñesũ pehẽ me jaba
jaikévo pe okẽ guasúpe
agua bendita ryrúpe
ñapo’ẽ jajovasa.

Aipo yvága jajuhu
jaikévo upe tupãópe
tataindymi ñande pópe
Santa Misa ñahendu.

Inciensoma ñahetũ
mba’e hyakuã asyvéva
ñane korasõme oikéva
tatatĩ marangatu.

Jaike jave ñañesũ
ha jaha ku ñembo’épe
amo Tupã rendaitépe
angaipa ñamombe’u.

Ha púlpitope osemón
karai ijao hũ mbáva
iñe’ẽme ohendukáva
pe Ñandejára pasión.

Señor mío Jesucristo
péina ápe rojumi
rojerure ne bendición
roipota orerovasami.

JOSÉ PERASSO ha LUIS SZARÁN


TESA PYPUKU PURAHÉI

-Mba’épa nde, che sy, resa.
-Ovetã mokõi.
-Ha móva piko oñatõi?
-Mandu’a po mombyry.

-Ko’ẽ resay mbytépe
kuarahy ojajaipa,
ko yvóga jahayhuha
ndoguejýi che resa yképe.

-Ñande resa, che memby,
pyhare vai omo’ã,
ha pe amóme ichugui kuéra
omano va’ekue omaña.

Augusto Roa Bastos


MBORAYHU KORA

Oñemboty mbegue katu
ne mborayhu kora
che rete ñembyahy’ire.

Rohecha, roñandu,
ha guyra saitéicha
añemoĩ añapi’ũ
kyhyje pa’ũ me
ne mborayhu yva.
Aníntemo chejura
ha ita kotýpe
cheretejokua.

Angata rasy
nachemongevéi
yva re’ẽ,
che akãme ojere
ha oúrõ pe kéra
cheresañuãvo
ne ra’anga raẽvete
pya’e omoinge.

Ha upépe ndaipóri
kyhyje kyse
oikutu va’erã jejoko reko:
ñeñomi rakãgui
ha aipotágui che
aipo’o nde yva
che po rupiete.

Ha upéicha jey
jepivérõguáicha
oikóne ndehegui
iñongatupy.

Lilian Sosa


EGUAHẼ ÑA DEMOCRACIA

Eguahẽ ña "Democracia",
ymaitéma roikuaase,
oje’éva nde rehe
nemba’eporãiteha.

Eguahẽ tanderecha,
tetãgua nera’arõva,
jahechami remyatyrõpa
ko’ã mba’e vaieta.

Eju jaha jaguata,
ñahendumi lo mitãme
ha eñongatu ne ñe’ãme
mba’épa ñande rekove.

Tenonde aipota rehecha
mba’éichapa ka’aguy
oñuãmbáva ñande yvy
ko’ãga ojeitypa.

Ha upekuévo opyta
mbya guaraníva guíve
ha chokokue añete,
yvy’ỹre oñondive.

Opaichagua tekoasy
ogueru ko’ã mba’e,
pya’éva tekotevẽ
nde rechakuaami.

Upéi oĩ avei
mba’eve oguereko’ỹva,
hetã teetépe hembýva
tyre’ỹ rapo pire.

Poguasu rembiapokue
hatã oñeñapyti va
ha rasa ijyetemíva,
ojopy ñande rekove.

Hatã pokarẽ epyrũ,
Democracia, ko tetãme,
aníke re’a ñuhãme
ha rejavy nde rape.

Rudy Torga


No hay comentarios:

Publicar un comentario